Myslivost je souborem činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního bohatství. Myslivost plní i hospodářskou funkci tím, že vytváří rovnováhu mezi potřebami ochrany živočišných druhů, jejich četností, a omezením nepříznivých vlivů, které některé druhy zvěře svými životními projevy způsobují.

Současná péče o volně žijící živočichy, tedy i o zvěř má svoji bohatou historii. V počátcích vývoje lidské společnosti se jednalo pouze o lov. Ten má v dějinách vývoje lidstva nepopiratelný význam. V zemích s rozvinutým hospodářstvím není lov hlavní podmínkou života, ale přesto zůstává důležitým nástrojem pro usměrňování početních stavů zvěře v osídlené a intenzivně obhospodařované krajině. Z prostého lovu se v průběhu historického vývoje stala myslivost.

Myslivecké desatero:
I. Buď vždy, všude a za všech okolností myslivcem tak, jak zákon, předpisy a myslivecké zvyky káží a jak jsi v nich vychováván a poučen byl!
II. Ke zvěři se chovej šetrně, chovej ji, zušlechťuj a chraň!
III. Upravuj stavy zvěře. Dravou zvěř zbytečně nestřílej, neboť i ona v únosné míře užitečná je!
IV. Pamatuj, že příroda není střelnice, střílej jen na to, co bezpečně rozeznáš!
V. Proti újedníkům, bouchalům, pytlákům a jiným škůdcům nebuď schovívavý! Buď však opatrný!
VI. Neber na lehkou váhu svou mysliveckou čest! Tu vždy a všude chraň a braň!
VII. Mluv jen naší krásnou českou mluvou mysliveckou, neboť ona je nehynoucím odkazem našich mysliveckých předků!
VIII. Zachovávej naše dobré české zvyky a tradice! Je to nejen tvoje právo, ale i povinnost!
IX. Psa svého miluj nade všechno! Jest ti nejlepším pomocníkem a věrným druhem!
X. Vždy a za všech okolností při výkonu práva myslivosti buď ti nadále náš patron sv. Hubert ochráncem!