299/2003 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 1. září 2003

o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., vyhlášky č. 389/2004 Sb. a vyhlášky č. 214/2005 Sb.

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 3 zákona:

 

Úvodní ustanovení

§ 1 - § 2 Úvodní ustanovení

 

Tato vyhláška upravuje v souladu s právem Evropských společenství

a)  hlášení nákaz a jiných onemocnění zvířat (dále jen "nákaza"), pohotovostní plány pro případ výskytu některých nákaz (dále jen "pohotovostní plán"), programy ozdravování zvířat (dále jen "program ozdravování") a jejich očkování,

b)  obecná a zvláštní opatření pro tlumení nákaz a pro jejich zdolávání,

c)  zvláštní opatření k ozdravování zvířat od některých nákaz.

 

§ 2

 

Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem

a)  zvíře - každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,

b)  primární ohnisko nákazy - hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,

c)  potvrzení nákazy - úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,

d)  vektor - každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,

e)  inkubační doba - časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,

f)   zvíře vnímavého druhu - jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které může onemocnět určitou nákazou,

g)  zrušeno vyhláškou č. 356/2004 Sb.,

h)  zrušeno vyhláškou č. 356/2004 Sb.,

i)   odběr vzorků - odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,

j)   vzorek - vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,

k)  úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu vyšetření,

l)   kuchyňské odpady - jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso.

 

*ČÁST I - OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ

 

HLAVA I

POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ

 

Pohotovostní plány

§ 3 - § 4 Pohotovostní plány

 

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány, které obsahují ochranná a zdolávací opatření pro případ výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nákaz uvedených v příloze č. 1 k zákonu. Tyto plány musí umožňovat přístup ke všemu, co je považováno za nezbytné k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, zejména k budovám, jejich vybavení, prostředkům a materiálům, nezbytným k řádnému provedení ochranných a zdolávacích opatření.

(2) Kritéria, která musí celostátní pohotovostní plány splňovat, jsou uvedena v příloze č. 3 k této vyhlášce.

(3) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona celostátní pohotovostní plány Evropské komisi (dále jen "Komise"), a to nejpozději do 30. dubna 2004.

 

§ 4

 

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.

(2) Krajské veterinární správy a Městská veterinární správa v Praze (dále jen "krajská veterinární správa") v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.

 

 

 

Programy ozdravování

§ 5 - § 6 Programy ozdravování

 

(1) Se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. b) zákona vypracovává návrhy programů ozdravování od některých nákaz, a to zejména z hlediska nákaz uvedených v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(2) Programy ozdravování jsou vypracovávány buď jako programy eradikace, anebo jako programy sledování určité nákazy. Specifickým druhem těchto programů je program tlumení vztekliny.

(3) Kritéria pro vypracování programů ozdravování jsou uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

 

§ 6

 

(1) Požaduje-li se finanční příspěvek Evropské unie (dále jen "Unie") na financování programu ozdravování, Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) zákona informuje Komisi o Ministerstvem zemědělství schváleném programu ozdravování, a to nejpozději 31. května kalendářního roku, jenž předchází roku, pro který je příspěvek požadován.

(2) Spolu s programem ozdravování poskytne Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) zákona Komisi veškeré potřebné, s programem související informace finanční povahy, zejména odhad výdajů na realizaci programu, a jde-li o víceletý program, dobu jeho trvání a přibližné odhady výdajů na jeho realizaci v jednotlivých letech. V případě víceletého programu se uvedené informace poskytují nejenom pro první rok, ale také pro každý další rok trvání programu; v případě probíhajícího programu se předkládá vždy před 1. červnem jeho technické a finanční vyhodnocení.

 

HLAVA II

HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT

 

Hlášení nákaz

§ 7 - § 9 Hlášení nákaz

 

(1) Hlášení Státní veterinární správy podávané v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona přímo Komisi a členským státům Evropské unie (dále jen "členský stát") obsahuje

a)  primární ohnisko nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu, jakož i infekční anémie lososů a virové hemoragické septikémie, zjištěné na území České republiky,

b)  po zániku posledního ohniska nákazy zrušení ochranných a zdolávacích opatření, nařízených a prováděných v souvislosti s výskytem nákazy uvedené pod písmenem a).

(2) Hlášení podle odstavce 1 se podává do 24 hodin; obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

 

§ 8

 

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v příloze č. 1 k zákonu, jakož i infekční anémie lososů a virové hemoragické septikémie, zjištěné na území České republiky.

 

(2) Hlášení podle odstavce 1 se podává nejpozději v první pracovní den každého týdne a zahrnuje týden, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení; obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) Není-li podáno Komisi hlášení podle odstavce 1, má se za to, že se v průběhu doby uvedené v odstavci 2 neobjevilo žádné další (sekundární) ohnisko nákazy.

 

§ 9

 

Hlášení nákaz uvedených v příloze č. 2 k zákonu v rámci soustavy orgánů veterinární správy a hlášení nákaz Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) se řídí zvláštním právním předpisem.

 

Očkování zvířat

§ 10 - § 25 Očkování zvířat

 

(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že

a)  zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:

1.  koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,

2.  typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,

3.  způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,

4.  druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,

5.  oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,

6.  doba trvání očkování,

b)  se zavedením očkování na základě uvedených kritérií vydala kladné vyjádření Komise v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona.

(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být

a)  očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,

b)  použito hyperimunní sérum.

 

§ 11

 

(1) Dojde-li k očkování zvířat podle § 10 odst. 1, všechna očkovaná zvířata

a)  se označí zřetelnou a čitelnou značkou, používanou v těchto případech v Unii,

b)  zůstávají v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem okamžité porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.

(2) Je-li očkování zvířat podle § 10 odst. 1 ukončeno, může být povoleno přemístění zvířat vnímavých druhů z oblasti očkování jen kladným vyjádřením Komise v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona, a to po uplynutí jí stanovené doby.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních, která se týkají očkování, a o jejich průběhu.

 

§ 12

 

Pouze výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování zvířat i v případech neuvedených v § 10 odst. 1, jestliže Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomila o tomto opatření Komisi a jestliže tímto očkováním se neohrozí základní zájmy Unie. Musí být přitom brán zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v určitých oblastech, na nezbytnost chránit určitá plemena zvířat a na zeměpisnou oblast, v níž se nouzové očkování zvířat provádí. Státní veterinární správa určí na základě kladného vyjádření Komise, že je třeba změnit, rozšířit, ukončit nouzové očkování nebo v něm pokračovat.

 

HLAVA III

POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ

 

§ 13

 

(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení (dále jen "podezřelá zvířata") některou z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené sledování (dále jen "sledování") tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá zvířata;

b)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis všech zvířat vnímavých druhů, uvádějící u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  držel všechna zvířata vnímavých druhů v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom se podle potřeby přihlíží i k případné úloze vektorů,

3.  umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje

a)  dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,

b)  možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,

c)  pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, steliva, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,

d)  případný výskyt a rozšíření vektorů.

(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.

 

§ 14

 

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých se lze vzhledem k jejich umístění, uspořádání nebo stykům s hospodářstvím, v němž existuje podezření z výskytu příslušné nákazy, domnívat, že jsou důvodně podezřelá z možné kontaminace.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.

 

§ 15

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, nařídí příslušný orgán v souladu s § 15 zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 další ochranná a zdolávací opatření, a to

a)  neodkladné utracení (na místě) všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství. Kadávery utracených a uhynulých zvířat, popřípadě jiné konfiskáty živočišného původu musí být v souladu se zvláštním právním předpisem  neškodně odstraněny v podniku, jehož předmětem činnosti je sběr, svoz, neškodné odstraňování i další zpracovávání konfiskátů živočišného původu (dále jen "asanační podnik"), anebo spáleny či zahrabány. Tyto činnosti musí být prováděny takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru. Zahrabání (zakopání) musí být provedeno na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí, a v dostatečné hloubce, aby konfiskáty živočišného původu nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty;

b)  neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, jako jsou nářadí, krmivo, stelivo, hnůj a močůvka. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;

c)  po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 23.

(2) Pro provedení epizootologického šetření a pro ochranná a zdolávací opatření přijatá ve vztahu k dalším hospodářstvím platí § 13 odst. 3 a § 14 odst. 1 obdobně.

(3) Za účelem koordinace ochranných a zdolávacích opatření, jakož i provedení epizootologického šetření se zřizuje v souladu s § 49 odst. 1 písm. a) zákona celostátní krizové centrum (krizová jednotka), popřípadě se zřizují i krajská krizová centra (krizové jednotky).

 

§ 16

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. f) zákona může v infikovaném hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od § 15 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že

a)  tato stáda jsou zcela oddělena, pokud jde o ustájení, ošetřování, krmení, zařízení a zaměstnance,

b)  jejich oddělení zabraňuje šíření původce nákazy z jednoho stáda do druhého.

 

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. f) zákona k závěru, že nákaza mohla být zavlečena

a)  z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;

b)  z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.

(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých na příslušnou nákazu.

 

§ 17

 

(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. f) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru, který činí zpravidla nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru, který činí zpravidla nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních.

(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány tohoto státu.

(5) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.

 

§ 18

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;

b)  pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

 

 

c)  zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;

d)  zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy na nutnou porážku na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo - pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky - na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů nákazy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

 

§ 19

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;

b)  zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;

c)  přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem krajské veterinární správy;

d)  zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena za účelem nutné porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.

 

 

 

 

 

§ 20

 

(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud

a)  všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,

b)  zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,

c)  každé zvíře je označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,

d)  hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma dozoru.

(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.

 

§ 21

 

(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství nařízené v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona jsou prováděny

a)  způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce nákazy,

b)  dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích schválených krajskou veterinární správou,

c)  podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. c) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona prověří, zda byla všechna nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před zahájením nového chovu zvířat (dále jen "repopulace") v hospodářství.

 

§ 22

 

Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace podle § 21.

 

§ 23

 

Jsou-li nakažena nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme příslušný orgán vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

 

 

§ 24

 

(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona příslušné národní referenční laboratoře, popřípadě referenční laboratoře. Používají přitom diagnostické metody stanovené v souladu s právem Evropských společenství.

(2) Národní referenční laboratoře

a)  koordinují standardy a diagnostické metody používané v ostatních diagnostických laboratořích při diagnostice příslušných nákaz a kontrolují jejich dodržování,

b)  odpovídají za používání a kontrolu jakosti diagnostických činidel a za testování a kontrolu účinnosti a čistoty očkovacích látek proti příslušným nákazám,

c)  zjišťují typy, subtypy a varianty příslušných virů, zajišťují potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních diagnostických laboratořích a uchovávají izoláty virů příslušných nákaz, pocházejících z potvrzených případů výskytu těchto nákaz,

d)  organizují srovnávací testy,

e)  spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Unie.

 

§ 25

 

(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.

(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní podmínky.

 

*ČÁST II - ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ

 

HLAVA I

VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT

 

§ 26

 

Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení nákazy podle § 2 písm. c),

a)  v hospodářství, ve kterém

1.  byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z prostředí,

2.  jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny příznačné pro tuto nákazu, nebo

3.  jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,

 

 

b)  v ostatních stádech, ve kterých byla zjištěna séropozitivní prasata. V tomto případě provede krajská veterinární správa doplňující vyšetření, zejména nové testy se vzorky odebranými v intervalu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků, dříve, než potvrdí výskyt vezikulární choroby prasat. Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.

 

§ 27

 

(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s prasaty uvnitř pásma;

b)  pravidelné veterinární kontroly hospodářství s prasaty a klinické vyšetření těchto prasat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c)  zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející se v tomto pásmu;

d)  dopravní prostředky a zařízení (vybavení) používané uvnitř ochranného pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány (krmivo, stelivo, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;

e)  prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu 21 dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Po této době může krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění prasat z hospodářství

1.  přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky vyšetřena, každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem  a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována. Po vstupu na jatky jsou prasata držena a porážena odděleně od ostatních prasat. Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě prasat se před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky prasat před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na zřeteli příznaky, které by mohly souviset s přítomností viru vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

2.  výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,

f)   čerstvé maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1 je označeno způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu  a v podniku určeném krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona následně ošetřeno v souladu se zvláštním právním předpisem. Zásilka tohoto masa musí být před přepravou do podniku, v němž má být toto maso ošetřeno, a po celou dobu přepravy zaplombována. Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi o odlišné řešení, týkající se zejména označování masa a jeho pozdějšího použití, jakož i místa určení takto ošetřeného masa.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a)  čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

b)  klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež umožňuje konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění, z nichž by bylo možno usuzovat na přítomnost vezikulární choroby prasat, jakož i sérologického vyšetření statisticky reprezentativního vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným v Unii se zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu ustájení prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru této nákazy.

(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být provedeny až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného hospodářství.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

 

§ 28

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b), § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s prasaty;

b)  přemísťování prasat uvnitř pásma dozoru jinam než přímo na jatky je možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z něhož mají být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí zaznamenávat veškerá přemístění prasat;

c)  přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární správou povoleno, jestliže

1.  všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin před přepravou zkontrolována,

2.  všechna prasata určená k přepravě byla během 48 hodin před přepravou klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,

3.  sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku prasat určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Pokud jde o jatečná prasata, sérologické vyšetření může být provedeno se vzorky krve odebranými na jatkách, na něž jsou prasata podle určení krajské veterinární správy přepravována. V případě pozitivních výsledků vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

4.  každé prase bylo označeno v souladu se zvláštním právním předpisem,

5.  dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě těchto prasat byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;

d)  dopravní prostředky a zařízení (vybavení) používané k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř pásma dozoru mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

 

 

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována do náležitého provedení

a)  čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

b)  ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.

 

§ 29

 

(1) Příslušný orgán nařídí dále v případě

a)  potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných a zdolávacích opatření podle § 13 a 15

1.  bylo maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření podle možnosti pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně odstraněno takovým způsobem, který vyloučí všechny možnosti šíření viru vezikulární choroby prasat,

2.  byly při odesílání prasat a čerstvého vepřového masa do členských států poskytovány záruky shodné se zárukami, které jsou poskytovány podle zvláštního právního předpisu, jenž upravuje veterinární podmínky obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, v případě výskytu slintavky a kulhavky,

b)  důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, aby prasata z tohoto hospodářství podléhala omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 16 odst. 2 a 3 nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak klinické vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst. 2 písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku prasat, při němž se neprokáže přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Klinické a sérologické vyšetření může být provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné kontaminace prasat,

c)  potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby

1.  všechna prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,

2.  jatečně opracovaná těla a droby infikovaných a kontaminovaných prasat byly neškodně odstraněny tak, aby se vyloučilo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby prasat,

3.  bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně dopravních prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

4.  žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24 hodin po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

 

§ 30

 

(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po uplynutí 4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce.

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

a)  chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při kontrole přítomnosti protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Kontrolní indikátorová selata se podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich rozmístění se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému vyšetření. Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky vezikulární choroby prasat a jestliže u žádného z nich nedošlo k vytvoření protilátek proti viru této nákazy, může být provedena celková repopulace;

b)  ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

1.  všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího se mimo oblast, v níž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací opatření z důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se přemístí do chovu během 8 dnů,

2.  žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od přemístění posledních prasat do hospodářství,

3.  prasata přemístěná do chovu (repopulované stádo) se podle pokynů krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky. Toto vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

 

HLAVA II

KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ

 

§ 31

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  zvíře vnímavého druhu - kterýkoli přežvýkavec,

b)  vektor - hmyz druhu Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku ovcí.

 

§ 32

 

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více přežvýkavců podezřelých z nákazy katarální horečkou ovcí, krajská veterinární správa v souladu s § 13, 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetřuje, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;

b)  zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k jeho rozmnožování;

c)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis všech přežvýkavců, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  dodržoval zákaz jakéhokoli přemísťování přežvýkavců z hospodářství nebo do hospodářství,

3.  omezil možnost pohybu přežvýkavců v době aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k dispozici prostředky k provedení tohoto opatření,

4.  ošetřoval pravidelně přežvýkavce, budovy používané k jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro hmyz rodu Culicoides, schválenými insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská veterinární správa se zřetelem na perzistenci použitého insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,

5.  zabezpečil neškodné odstranění kadáverů přežvýkavců uhynulých v hospodářství v souladu se zvláštním právním předpisem.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13, 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

 

 

§ 33

 

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou infikována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být odvolána, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.

 

§ 34

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,

a)  příslušný orgán nařídí

1.  poražení přežvýkavců v rozsahu, který pokládá za nezbytný k zamezení šíření nákazy,

2.  neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu se zvláštním právním předpisem,

3.  rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného pásma) okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství). Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě epizootologických, zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,

4.  uplatnění dalších opatření stanovených v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí, zejména pokud jde o zavedení programu očkování,

b)  krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 3 Komisi.

 

§ 35

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v němž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.

 

§ 36

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s přežvýkavci uvnitř pásma;

b)  uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na sledování indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu přežvýkavců, není-li skot k dispozici, jakož i populací vektora,

c)  zákaz přemísťování přežvýkavců z pásma, pokud Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona nestanovila na základě rozhodnutí Komise o výjimkách odlišný postup zejména pro zvířata nacházející se v části pásma, ve které je prokázána nepřítomnost viru nebo vektora.

(2) S kladným vyjádřením Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může být v ochranném pásmu provedeno i očkování přežvýkavců proti katarální horečce ovcí a označení očkovaných zvířat způsobem používaným v těchto případech v Unii.

 

§ 37

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

a)  byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst. 1,

b)  byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální horečce ovcí.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36 a podle odstavce 1 se mění nebo zrušují v souladu s opatřeními stanovenými v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí.

 

HLAVA III

KLASICKÝ MOR PRASAT

 

§ 38

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  prase - jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,

b)  prase divoké - prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,

c)  prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen "diagnostická příručka"), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,

d)  případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,

e)  primární případ klasického moru prasat u prasat divokých - jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,

f)   meta-populace prasat divokých - jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,

g)  vnímavá populace prasat divokých - část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,

h)  zpracování - jeden ze způsobů ošetření vysokorizikových konfiskátů živočišného původu uvedených ve zvláštním právním předpisu, které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,

i)   markerová vakcína - očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,

 

j)   oblast s vysokou hustotou výskytu prasat - oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km2; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,

k)  kontaktní hospodářství - hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem.

 

§ 39

 

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

a)  ohniska klasického moru prasat potvrzená v hospodářství,

b)  případy klasického moru prasat potvrzené na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

c)  primární případy klasického moru prasat potvrzené u prasat divokých,

d)  výsledky epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru

a)  o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,

b)  o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

 

§ 40

 

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství označena podle zvláštního právního předpisu.

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

a)  sleduje příslušné hospodářství;

b)  provede epizootologické šetření;

c)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,

3.  dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,

4.  dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování s členskými státy (dále jen "obchodování"),

5.  zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,

6.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

a)  uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;

b)  vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

 

§ 41

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, příslušný orgán nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)  neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat;

b)  odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;

c)  dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

d)  dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;

e)  ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;

f)   provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, steliva, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

 

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede dále

a)  v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,

b)  epizootologické šetření.

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

 

§ 42

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

a)  prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;

b)  uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

 

§ 43

 

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.

 

 

§ 44

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b)  klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich označení podle zvláštního právního předpisu, a to do 7 dnů po vymezení ochranného pásma,

c)  zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně ochranného pásma za účelem okamžité porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

d)  čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, stelivo, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,

e)  zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární správy,

f)   neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

g)  zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství

1.  na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

2.  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

3.  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi,

h)  zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma,

i)   dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství přímo

a)  na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

b)  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

c)  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:

 

a)  úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou označena v souladu se zvláštním právním předpisem,

b)  prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,

c)  dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,

d)  od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,

e)  v případě přemístění těchto prasat na jatky

1.  krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která vykonává na jatkách státní veterinární dozor, musí být uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a musí o jejich příjezdu na jatky uvědomit krajskou veterinární správu v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona odpovědnou za odeslání prasat,

2.  prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od ostatních prasat,

3.  při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru klasického moru prasat,

4.  čerstvé maso pocházející z těchto prasat je označeno způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu  a v podniku určeném krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona následně ošetřeno v souladu se zvláštním právním předpisem. Zásilka tohoto masa musí být před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona a musí tak zůstat po celou dobu přepravy.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a)  čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b)  klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

 

§ 45

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b)  zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně ochranného pásma, za účelem okamžité porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

c)  čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, stelivo, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a dezinfikován,

d)  zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,

e)  neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

f)   zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po 21 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství

1.  na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

2.  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

3.  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi,

g)  zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř pásma dozoru,

h)  dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství přímo

a)  na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem okamžité porážky,

b)  do asanačního podniku, v němž jsou prasata okamžitě utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

c)  za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována nejméně do provedení

a)  čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b)  klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

 

 

 

 

§ 46

 

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.

 

 

 

§ 47

 

(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

a)  chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat a u nichž nebyla při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;

b)  ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

1.  všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,

2.  žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,

3.  repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.

 

§ 48

 

(1) V případě

a)  podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona neprodleně v souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,

b)  zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:

1.  neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních prostředcích,

2.  neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

3.  předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních prostředků podle § 46,

4.  epizootologické šetření,

5.  izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,

6.  zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.

 

 

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.

 

Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat

u prasat divokých

§ 49 Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat

 

(1) Jakmile krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

a)  provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,

b)  informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,

c)  vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

a)  ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při

1.  zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),

2.  stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,

3.  vypracování plánu eradikace,

4.  provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

b)  sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

1.  soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Jde-li o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,

2.  držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,

3.  zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,

4.  použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,

5.  dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,

6.  vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,

 

7.  zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,

8.  zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

 

 

 

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

a)  všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b)  izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

 

§ 50 Plán eradikace klasického moru prasat v populaci

Plán eradikace klasického moru prasat v populaci

prasat divokých

 

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

a)  přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,

b)  uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

 

§ 51

 

(1) Plán eradikace obsahuje:

a)  výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;

b)  vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;

c)  organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby  a ochránci volně žijící zvěře;

d)  obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;

e)  způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;

f)   přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;

g)  postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;

h)  ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;

i)   ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;

j)   požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;

k)  způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu;

l)   epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;

m)sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;

n)  kritéria pro zrušení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;

o)  orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;

p)  vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;

q)  opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého veterinárního výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

 

 

 

 

 

§ 52 Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

 

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění výskytu klasického moru prasat se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích.

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Seznam těchto míst předá Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi do 31. března 2004.

 

Očkování proti klasickému moru prasat

§ 53 Očkování proti klasickému moru prasat

 

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.

 

§ 54

 

(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a)  nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,

b)  oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu hospodářství s chovem prasat v této oblasti,

c)  kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,

d)  očkovací látce, která má být použita,

e)  době trvání očkování,

f)   označování a evidenci očkovaných prasat,

g)  opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,

h)  kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna v kontaktních hospodářstvích,

i)   dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.

(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k okamžité porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b)  všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;

c)  sperma, oplodněná vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.

(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující

a)  přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou chována, s výjimkou přepravy k okamžité porážce;

b)  odběr spermatu, oplodněných vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;

c)  přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství původu, s výjimkou přepravy

1.  na jatky k okamžité porážce,

2.  do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být po výkrmu odeslána přímo na jatky,

3.  do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru prasat.

(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:

a)  Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;

b)  tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 zrušena, jestliže

a)  všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,

b)  všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.

(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 zrušena,

a)  může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,

b)  musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.

(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona s kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva a produktů postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že

 

a)  před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající ustanovení odstavce 1,

b)  Státní veterinární správa předložila v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,

c)  byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s orgány Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.

 

 

 

 

§ 55

 

(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.

(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a)  nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;

b)  oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);

c)  očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;

d)  zabezpečení očkování mláďat;

e)  předpokládané době trvání očkování;

f)   přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;

g)  ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;

h)  ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;

i)   předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou zvažována při ověřování účinnosti očkování;

j)   orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a dozorem nad jejich plněním;

k)  vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;

l)   dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.

(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském státě.

(4) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování společně se zprávou uvedenou v § 51 odst. 2.

 

 

 

§ 56 Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat

Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat

 

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení

a)  požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro případ nouzového očkování,

b)  regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.

(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(3) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona pohotovostní plán uvedený v odstavci 1 Komisi ke schválení, a to do 30. dubna 2004.

 

§ 57 Centra tlumení nákazy a odborná skupina

Centra tlumení nákazy a odborná skupina

 

(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizuje celostátní krizové centrum tlumení nákazy, popřípadě se zřizují i krajská krizová centra tlumení nákazy, a skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.

(2) Celostátní centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

a)  určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,

b)  koordinaci postupů krajských center tlumení nákazy, zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření krajskými centry tlumení nákazy a za rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy, byla-li tato centra zřízena,

c)  poskytování informací příslušným orgánům a osobám,

d)  v případě potřeby organizaci nouzového očkování a vymezení oblastí očkování,

e)  zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, policejními orgány a sdělovacími prostředky.

(3) Některé úkoly celostátního centra tlumení nákazy mohou být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud byla tato centra zřízena a pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního centra tlumení nákazy.

(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným orgánům zejména při

a)  epizootologickém šetření,

b)  odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho výsledků,

c)  zavádění opatření k tlumení nákazy.

 

 

 

 

 

§ 58 Použití kuchyňských odpadů

Použití kuchyňských odpadů

 

(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.

(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.

 

HLAVA IV

SLINTAVKA A KULHAVKA

zrušena vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

§ 59

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 60

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

§ 61

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 62

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 63

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

§ 64

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 65

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 66

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

§ 67

zrušen vyhláškou č. 389/2004 Sb.

 

 

HLAVA V

AVIÁRNÍ INFLUENZA

 

 

§ 68

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena aviární influenza, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro aviární influenzu,

b)  drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež vykazující klinické příznaky nebo postmortální změny, které umožňují vyslovit pravděpodobné podezření na přítomnost aviární influenzy, anebo veškerá drůbež, které byla prokázána přítomnost viru influenzy typu A a subtypu H 5 nebo H 7,

c)  drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem aviární influenzy nebo s virem influenzy typu A a subtypu H 5 nebo H 7.

 

§ 69

 

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení aviární influenzou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

b)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  držel všechnu drůbež v hospodářství v prostorech, v nichž je chována, popřípadě v jiných prostorech umožňujících její karanténu,

3.  zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,

4.  dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, schváleného podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,

5.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;

c)  provede epizootologické šetření.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet aviární influenzu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

 

§ 70

 

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 69, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu aviární influenzy.

 

 

§ 71

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt aviární influenzy, nařídí příslušný orgán další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)  neodkladné utracení (na místě) veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;

b)  neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka a hnůj. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení viru aviární influenzy;

c)  dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;

d)  dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby a která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;

e)  po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekce budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 76.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

 

 

 

 

§ 72

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 71 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus aviární influenzy nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že drůbež v nějakém hospodářství mohla být kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem provedení soupisu drůbeže v hospodářství a kontroly jejího přemísťování.

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k okamžité porážce. Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt aviární influenzy v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládané kontaminace drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

 

§ 73

 

(1) Byl-li výskyt aviární influenzy potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s aviární influenzou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

 

§ 74

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b)  pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c)  držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu;

d)  používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a ve východech a výjezdech z hospodářství;

e)  zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích  a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění

1.  drůbeže k okamžité porážce na jatky, které jsou v ochranném pásmu, a není-li to možné, na jiné jatky, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením podle zvláštního právního předpisu,

2.  jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství musí být sledováno v souladu s § 72 odst. 2,

3.  násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

f)   kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;

g)  zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;

h)  zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být povoleno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být zrušena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 76; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

 

§ 75

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b)  kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;

c)  zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu;

d)  zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

e)  zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;

f)   zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;

g)  bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být zrušena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 76.

 

§ 75a

 

Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona

a)  stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla umožňující sledování pohybu vajec a drůbeže,

b)  uloží

1.  chovatelům drůbeže, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor kdykoli na jejich požádání informace o pohybu drůbeže a vajec z jejich hospodářství nebo do jejich hospodářství,

2.  osobám podílejícím se na přepravě drůbeže a vajec a na obchodování s nimi, aby poskytovaly orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré informace o pohybu drůbeže a vajec, na jejichž přepravě se podílely nebo s nimiž obchodovaly.

 

§ 76

 

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.

 

§ 77

 

Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění viru aviární influenzy se provádějí podle metodického návodu Státní veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, týkajícího se diagnostických metod pro potvrzení a diferenciální diagnostiku aviární influenzy.

 

§ 78

 

(1) Není-li v odstavcích 2 a 3 stanoveno jinak, lze provádět očkování drůbeže proti aviární influenze pouze jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s používáním schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Bude-li očkování prováděno v souladu se stanoviskem Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona jen na části území České republiky, nebude tím dotčen status jejího ostatního území za předpokladu, že po stanovenou dobu budou uplatňována účinná ochranná a zdolávací opatření, která zabrání přemísťování očkované drůbeže.

(3) Výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování drůbeže proti aviární influenze kolem ohniska nákazy, a to za podmínek uvedených v § 12.

 

HLAVA VI

NEWCASTLESKÁ CHOROBA (PSEUDOMOR DRŮBEŽE)

 

§ 79

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro newcastleskou chorobu,

b)  drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež vykazující klinické příznaky nebo postmortální změny, které umožňují vyslovit pravděpodobné podezření na přítomnost newcastleské choroby,

c)  drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,

d)  poštovní holub - každý holub, který je přemístěn nebo určen k přemístění ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen " holubník") k vypuštění takovým způsobem, aby se mohl volně pomocí letu vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo určení.

 

§ 80

 

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

b)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  držel všechnu drůbež v hospodářství v prostorech, v nichž je chována, popřípadě v jiných prostorech umožňujících její karanténu,

3.  zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,

4.  dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, schváleného podle zvláštního právního předpisu, pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,

5.  umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;

c)  provede epizootologické šetření.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, konfiskátů živočišného původu, nářadí, krmiv, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

 

§ 81

 

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80, jakož i ochranná a zdolávací opatření přijatá případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

 

§ 82

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí příslušný orgán další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a)  neprodlené utracení (na místě) veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;

b)  neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka a hnůj. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby;

c)  dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;

d)  dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby a která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;

e)  po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 88.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

 

§ 83

 

(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu drůbeže, v němž se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské choroby, a bylo-li prokázáno příslušnou referenční laboratoří Unie, že tento izolát viru pochází ze živé oslabené očkovací látky proti newcastleské chorobě, může se orgán nařizující další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 za předpokladu, že

a)  hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,

b)  budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst. 1 písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,

c)  žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto drůbež na jatky k porážce musí být informován orgán vykonávající na těchto jatkách státní veterinární dozor. Po příchodu na jatky musí být tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.

(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu.

 

§ 84

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 82 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že drůbež v nějakém hospodářství mohla být kontaminována v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem provedení soupisu drůbeže v hospodářství a kontroly jejího přemísťování.

 

 

 

 

 

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k okamžité porážce. Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt newcastleské choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládané kontaminace drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

(5) Má-li krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona důvodné podezření, že poštovní holubi nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské choroby, přijme veškerá vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně zákazu pohybu poštovních holubů mimo holubník po dobu 21 dnů.

 

§ 85

 

(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s newcastleskou chorobou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

 

§ 86

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b)  pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c)  držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu;

d)  používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;

e)  zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích  a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění

1.  drůbeže k okamžité porážce na jatky, které jsou v zamořené oblasti, a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu,

 

 

 

 

2.  jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství musí být sledováno v souladu s § 84 odst. 2. Nelze-li přemístit jednodenní kuřata nebo kuřice připravené ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, je možno přemístit je se souhlasem krajské veterinární správy a v souladu s rozhodnutím Komise vyžádaným v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona do hospodářství, které je umístěno mimo pásmo dozoru a je sledováno v souladu s § 84 odst. 2,

3.  násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

f)   kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;

g)  zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;

h)  zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být provedeno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být zrušena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

(4) Potvrdí-li epizootologické šetření, že ohnisko nákazy je způsobeno infekcí, která se nešíří, může být se souhlasem Komise rozsah ochranného pásma zmenšen a doba jeho trvání zkrácena.

 

§ 87

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b)  kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;

c)  zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle zvláštního právního předpisu;

d)  zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

e)  zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;

f)   zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;

g)  bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být zrušena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88.

(3) Pro případné zmenšení rozsahu a zkrácení doby trvání pásma dozoru platí obdobně § 86 odst. 4.

 

 

 

 

§ 87a

 

Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona

a)  stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla umožňující sledování pohybu vajec, drůbeže a ptáků držených v zajetí,

b)  uloží

1.  chovatelům drůbeže, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor na jejich požádání informace o pohybu drůbeže a vajec z jejich hospodářství nebo do jejich hospodářství, jakož i informace o výstavách nebo soutěžích, na nichž se zúčastnili poštovní holubi,

2.  osobám podílejícím se na přepravě drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí a na obchodování s nimi, aby poskytovaly orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré informace o pohybu drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, na jejichž přepravě se podílely nebo s nimiž obchodovaly.

 

§ 88

 

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.

 

§ 89

 

Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění viru newcastleské choroby se provádějí podle metodického návodu Státní veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, týkajícího se diagnostických metod pro potvrzení a diferenciální diagnostiku newcastleské choroby.

 

§ 90

 

(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci preventivních opatření nebo jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s použitím schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o tom Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru. Informace musí obsahovat údaje o vlastnostech a složení každé použité očkovací látky, způsobech kontroly její distribuce, skladování a použití, druzích a kategoriích drůbeže, která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti, ve kterých může nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování prováděno.

(3) Výjimečně lze přistoupit k nouzovému očkování drůbeže proti newcastleské chorobě, a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci Komise a členských států v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého veterinárního výboru o nákazové situaci, týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování. V souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována drůbež v hospodářství, které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením podle § 80 a 82.

(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány veterinární správy musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav poštovních holubů přijali pokyny, podle nichž budou do seznamů pro tyto soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní holubi, kteří jsou očkováni proti newcastleské chorobě.

 

§ 91

 

(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být

a)  očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší době,

b)  očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež určeného druhu, narozená nebo začleněná do hospodářství v oblasti očkování,

c)  zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti očkování, s výjimkou

1.  jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti očkování, v nichž jsou očkována,

2.  drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k okamžité porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat drůbež dříve, než krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede kontrolu hospodářství.

(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z oblasti očkování

a)  pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou přemísťována do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství musí být sledováno až do doby, kdy jsou kuřata poražena,

b)  po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k okamžité porážce,

c)  pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci a očkované nejméně před 3týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly předem dezinfikovány.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou být obnovena na jedno nebo několik dalších tříměsíčních období.

(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za podmínky, že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna budou podléhat periodickému sérologickému sledování.

 

§ 92

 

(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí z nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,

b)  nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v zajetí, co může přenášet newcastleskou chorobu, neopustil holubník nebo hospodářství.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí příslušný orgán pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí a pro holubníky nebo hospodářství

a)  další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm. a), b), e) a odst. 2, nebo přinejmenším

b)  zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním zjištění klinických příznaků newcastleské choroby a neškodné odstraňování nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během uvedeného období 60 dnů.

 

(4) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat o nákazové situaci a o ochranných a zdolávacích opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 3, a to podle vzoru stanoveného Komisí.

 

§ 93

 

(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být používány k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných zařízeních, které zajistí zničení viru newcastleské choroby.

 

HLAVA VII

MOR KONÍ

 

§ 94

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem vektor - hmyz druhu Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides, který může přenášet mor koní.

 

§ 95

 

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z nákazy morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;

b)  zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné prostředky k dezinfekci těchto míst;

c)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných místech chráněných proti vektorovi,

3.  dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do hospodářství,

4.  použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou koňovití ustájeni, a v jejich okolí,

5.  zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu se zvláštním právním předpisem.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

 

§ 96

 

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 95, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím mohou být odvolána, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu moru koní.

 

§ 97

 

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,

a)  příslušný orgán nařídí

1.  utracení všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou nakaženi nebo vykazují klinické příznaky moru koní,

2.  neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu se zvláštním právním předpisem,

3.  rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství), zahrnutého do ochranného pásma,

4.  očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou očkovací látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou používanou v těchto případech v Unii. Na základě epizootologických, zeměpisných, meteorologických a klimatických faktorů však může být od očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,

b)  krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud vzhledem k zeměpisným, meteorologickým či klimatickým okolnostem nebo k přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství je důvodné podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a zdolávacích opatření musí být informována v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise.

(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí § 17 odst. 4 obdobně.

 

§ 98

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné očkování.

 

 

 

 

 

§ 99

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;

b)  zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přepravy k nutné porážce na jatky v ochranném pásmu, anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou.

(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v těchto hospodářstvích, zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může s kladným vyjádřením Komise nařídit, aby bylo v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých proti moru koní a označení očkovaných zvířat zvláštní značkou používanou v těchto případech v Unii.

 

§ 100

 

(1) Krajská veterinární správa zajistí, aby v pásmu dozoru

a)  byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst. 1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v ochranném pásmu na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,

b)  byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98 odst. 1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo zrušují v souladu s postupem stanoveným Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle § 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování ochranných a zdolávacích opatření kratší než 12 měsíců.

 

§ 101

 

Koňovití mohou být přemísťováni, aniž je ustanovení § 99 odst. 1 písm. b) a § 100 odst. 1 písm. a) dotčeno,

a)  z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými se řídí přemísťování koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do karanténní stanice,

b)  v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto podmínek:

1.  koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním lékařem, jsou označeni v souladu se zvláštním právním předpisem  a jsou provázeni požadovaným průvodním dokladem,

2.  koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než po uplynutí 60 dnů od očkování,

3.  Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.

 

 

HLAVA VIII

REPRODUKČNÍ A RESPIRATORNÍ SYNDROM PRASAT

 

§ 102

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  zmetání - pozorované vypuzení plodů až do 109.dne březosti včetně, při kterém žádný z plodů nepřežije déle než 24 hodin,

b)  předčasný porod - pozorované vypuzení plodů až do 109. dne březosti včetně, při kterém některé z plodů přežijí déle než 24 hodin,

c)  infikované hospodářství - hospodářství, ve kterém byly pozorovány v průběhu posledních 8 týdnů před vydáním veterinárního osvědčení neobvyklé počty zmetání nebo předčasných porodů u prasnic nebo prasniček a úhyny a slabost u mladých selat a ve kterém byla diagnóza reprodukčního a respiratorního syndromu prasat potvrzena vhodným sérologickým testem.

 

§ 103

 

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí v infikovaném hospodářství potřebná ochranná a zdolávací opatření k zabránění šíření reprodukčního a respiratorního syndromu prasat z tohoto hospodářství, zejména

a)  odstranění všech produktů, jako jsou plodové obaly, plody a mrtvá selata ze všech zmetání, předčasných porodů a normálních porodů,

b)  čištění a dezinfekci porodních prostorů po každém zmetání, předčasném porodu nebo normálním porodu,

c)  použití dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je ustájeno chovné stádo,

d)  zákaz přemísťování plemenných prasat (prasnic, prasniček a kanců) do neinfikovaných hospodářství.

 

HLAVA IX

TRANSMISIVNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE

 

§ 104

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  transmisivní spongiformní encefalopatie (dále jen zkratka "TSE") - všechny přenosné spongiformní encefalopatie s výjimkou spongiformních encefalopatií, které se vyskytují u člověka,

b)  zvíře podezřelé z nakažení TSE - živé, poražené nebo uhynulé zvíře, které vykazuje nebo vykazovalo nervové poruchy nebo poruchy chování, anebo progresivní zhoršování celkového stavu spojené s narušením centrálního nervového systému a u kterého poznatky získané na základě klinického vyšetření, reakce na léčbu, vyšetření post mortem nebo laboratorního vyšetření ante mortem nebo post mortem neumožňují stanovit jinou diagnózu. Skot je podezřelý ze spongiformní encefalopatie skotu (dále jen zkratka "BSE"), jestliže byl u něj proveden specifický rychlý test na BSE s pozitivním výsledkem,

c)  místní případ BSE - případ spongiformní encefalopatie skotu, u kterého nebylo nepochybně prokázáno, že je způsoben infekcí, k níž došlo před dovozem živého zvířete, embrya nebo vajíčka,

 

d)  oddělená tuková tkáň - vnitřní a vnější tělesný tuk odstraněný v průběhu porážky a bourání, zejména čerstvý tuk ze srdce, opony, ledvin a okruží skotu, a tuk z bouráren,

e)  kohorta - skupina zvířat, která se buď narodila ve stejném stádě jako postižený skot, a to v průběhu 12 měsíců před narozením nebo 12 měsíců po narození postiženého zvířete, anebo která byla chována spolu s postiženým zvířetem kdykoli v průběhu prvního roku svého života a která mohla být krmena stejným krmivem, jakým bylo krmeno postižené zvíře v průběhu prvního roku svého života,

f)   rychlé testy - metody vyšetření, stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami používanými k diagnostice BSE v Unii, jejichž výsledky jsou známy do 24 hodin.

 

§ 105

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí zákaz přemísťování

a)  zvířete podezřelého z TSE, dokud nejsou známy výsledky klinického a epizootologického vyšetření nebo dokud nebylo toto zvíře pod dohledem úředního veterinárního lékaře utraceno k diagnostickým účelům,

b)  veškerého skotu z hospodářství, v němž se nachází jedno nebo více zvířat podezřelých z BSE, dokud nejsou k dispozici výsledky laboratorního vyšetření podle metody (testu) stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami (testy) používanými k diagnostice BSE v Unii,

c)  všech ovcí a koz z hospodářství, v němž se nachází jedno nebo více zvířat podezřelých z BSE nebo klusavky, dokud nejsou k dispozici výsledky laboratorního vyšetření podle metody (testu) stanovené metodickým návodem Státní veterinární správy v souladu s metodami (testy) používanými k diagnostice BSE a klusavky v Unii.

(2) Prokáže-li se, že hospodářství, v němž se zvíře nacházelo v době podezření na BSE, pravděpodobně není hospodářstvím, v němž toto zvíře mohlo být vystaveno BSE, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozhodnout, že se zákaz přemísťování bude vztahovat pouze na zvíře podezřelé z nákazy.

(3) Považuje-li to krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nutné na základě dostupných epizootologických informací, sleduje i další hospodářství, v nichž by zvířata mohla být vystavena BSE.

 

§ 106

 

(1) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že možnost nákazy TSE nelze vyloučit, musí být zvíře, pokud je ještě naživu, utraceno k diagnostickým účelům a odebrané vzorky (mozek a ostatní určené tkáně) musí být odeslány k vyšetření do referenční laboratoře nebo národní referenční laboratoře pro TSE.

(2) Všechny části těla podezřelého zvířete včetně kůže musí být pod dohledem úředního veterinárního lékaře pozastaveny do vyloučení podezření z nákazy nebo do jejich neškodného odstranění jako specifikovaného rizikového materiálu.

 

 

 

 

§ 107

 

(1) Byl-li výskyt TSE potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  provádí za účelem určení všech rizikových (ohrožených) zvířat šetření v souladu s přílohou č. 14 (bodem 1) k této vyhlášce;

b)  nařídí

1.  neškodné odstranění všech částí těla zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, jako specifikovaného rizikového materiálu, s výjimkou materiálů ponechávaných pro účely záznamů podle části B (bodu II) přílohy č. 15 k této vyhlášce,

2.  utracení všech zvířat a neškodné odstranění jejich kadáverů a živočišných produktů, které byly zjištěny jako rizikové (ohrožené) šetřením uvedeným pod písmenem a), jako specifikovaného rizikového materiálu.

(2) Jiná ochranná a zdolávací opatření, poskytující rovnocennou ochranu, mohou být uplatňována jen s kladným vyjádřením Komise v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona.

(3) Hospodářství, v němž se zvíře nacházelo v době potvrzení TSE, je až do zavedení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 sledováno. Veškeré přemísťování zvířat vnímavých na TSE a živočišných produktů pocházejících od těchto zvířat z hospodářství nebo do hospodářství podléhá s ohledem na zajištění možnosti okamžitého zpětného vyhledání a zjištění totožnosti těchto zvířat a živočišných produktů souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(4) Je-li prokázáno, že hospodářství, v němž se nacházelo zvíře v době potvrzení výskytu TSE, pravděpodobně není hospodářstvím, v němž toto zvíře bylo vystaveno TSE, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozhodnout, že budou sledována buď obě hospodářství, anebo jen hospodářství, v němž toto zvíře bylo vystaveno TSE.

 

§ 108

 

Je-li Česká republika nebo část jejího území zařazena na základě analýzy rizika výskytu BSE do klasifikační kategorie 2, 3, 4 nebo 5, nesmí se u skotu, ovcí a koz, jejichž maso je určeno k lidské spotřebě nebo ke krmení zvířat, používat po omráčení způsob spočívající v poškození centrální nervové tkáně průbojníkem zavedeným do lebeční dutiny.

 

§ 109

 

Státní veterinární správa

a)  zpracovává program sledování BSE a klusavky v souladu s přílohou č. 15 k této vyhlášce a organizuje jeho provádění,

b)  hlásí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona každoročně Komisi potvrzený výskyt jakékoli jiné TSE než BSE,

c)  předkládá v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi nejpozději do 31. března následujícího roku zprávu za předcházející rok, zahrnující informace uvedené v části B (bodě I) přílohy č. 15 k této vyhlášce,

d)  zpracovává studie o genotypech prionového proteinu u plemen ovcí podle přílohy č. 16 k této vyhlášce.

 

 

HLAVA X

NÁKAZY RYB

 

§ 110

 

(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  nákazy seznamu I - nákazy ryb uvedené na seznamu I přílohy č. 17 k této vyhlášce,

b)  nákazy seznamu II - nákazy ryb uvedené na seznamu II přílohy č. 17 k této vyhlášce,

c)  ryba podezřelá z nákazy - ryba, která vykazuje klinické příznaky, postmortální změny nebo dubiózní reakce laboratorních testů, které jsou důvodem k podezření na výskyt některé z nákaz seznamu I nebo seznamu II,

d)  ryba nakažená - ryba, u které byl na základě laboratorního vyšetření potvrzen výskyt některé z nákaz seznamu I nebo seznamu II, anebo v případě infekční anémie lososů byla nákaza potvrzena na základě klinického vyšetření a vyšetření post mortem,

e)  infikované hospodářství - hospodářství, ve kterém jsou nakažené ryby, jakož i hospodářství, z kterého byly ryby již odstraněny, ale nebylo dosud dezinfikováno,

f)   partie - určité množství produktů rybolovu, získaných za okolností v podstatě shodných.

(2) Schváleným (kontinentálním) pásmem pro ryby se rozumí pásmo, které splňuje podmínky části A přílohy č. 18 k této vyhlášce, schváleným (kontinentálním) hospodářstvím pro ryby se rozumí hospodářství, které splňuje podmínky části B přílohy č. 18 k této vyhlášce.

 

§ 111

 

(1) Všechna hospodářství, v nichž jsou ryby vnímavé k nákazám seznamu I nebo seznamu II, musí být registrována; jejich registrace musí být soustavně aktualizována.

(2) Chovatelé v hospodářstvích uvedených v odstavci 1 musí vést záznamy

a)  o živé rybě, jikře a gametě vstupující do hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich dodávky, počtu nebo hmotnosti, velikosti, původu a dodavatelů,

b)  o živé rybě, jikře a gametě opouštějící hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich expedice, počtu nebo hmotnosti, velikosti a místa určení,

c)  o zjištěném úhynu ryby.

(3) Záznamy podle odstavce 2 musí být pravidelně aktualizovány, uchovávány po dobu 4 let a na požádání předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

 

§ 112

 

(1) Jsou-li v hospodářství ryby podezřelé z nákazy uvedené na seznamu I, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně klinického vyšetření a odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

b)  nařídí chovateli zejména, aby

1.  provedl soupis všech druhů a kategorií ryb, uvádějící u každé kategorie počet ryb již uhynulých, nakažených nebo podezřelých. Údaje musí být aktualizovány, aby byly brány v úvahu jak nárůst populace, tak i zjištěné případy úhynů během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,

2.  zabezpečil, že žádná živá nebo uhynulá ryba, žádné jikry nebo gamety nevstoupí do hospodářství nebo je neopustí bez souhlasu krajské veterinární správy,

3.  neškodně odstranil mrtvé ryby nebo jejich vedlejší produkty pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

4.  použil při vjezdech do hospodářství a výjezdech z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.

(2) Pohyb osob do hospodářství nebo z hospodářství, jakož i vjezd dopravních prostředků do hospodářství nebo výjezd z hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která stanoví podmínky požadované pro prevenci šíření původců nákazy. Veškerý vstup nebo výstup nářadí, krmiva, konfiskátů živočišného původu a jiných předmětů či materiálů nebo látek, které mohou přenášet původce nákazy, podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která stanoví podmínky požadované pro prevenci šíření původců nákazy.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření.

(4) Všechna hospodářství ve stejném povodí jsou sledována a žádná ryba ani žádné jikry nebo gamety je nesmí opustit bez souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Jedná-li se však o povodí značného rozsahu, může krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona omezit tato ochranná a zdolávací opatření na menší rozlohu v blízkosti hospodářství podezřelého z nákazy, pokud má za to, že takto určená rozloha poskytuje dostatečné záruky pro zabránění šíření nákazy.

(5) Je-li to nutné, informuje Státní veterinární správa v souladu s § 13 zákona o podezření z nákazy příslušné orgány sousedního státu s tím, aby zvážily uplatnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavcích 1 až 4.

(6) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b), odstavcích 2, 3 a 4 trvají, dokud nejsou zrušena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.

 

§ 113

 

(1) Byl-li potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených na seznamu I, nařídí příslušný orgán k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 112 odst. 1 písm. b), odst. 2, 3 a 4 další ochranná a zdolávací opatření, a to v infikovaných hospodářstvích

a)  usmrcení všech ryb podle plánu vypracovaného Státní veterinární správou a schváleného Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,

b)  v případě rybničních hospodářství vypuštění vody z rybníků, aby mohly být vyčištěny a dezinfikovány,

c)  neškodné odstranění všech jiker a gamet, mrtvých ryb a ryb s klinickými příznaky onemocnění jako vysokorizikových konfiskátů živočišného původu v souladu se zvláštním právními předpisem,

d)  usmrcení všech žijících ryb a jejich neškodné odstranění v souladu se zvláštním právním předpisem, anebo v případě ryb, které dosáhly obchodní velikosti a nevykazují žádný klinický příznak onemocnění, jejich usmrcení pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem prodeje nebo zpracování pro lidskou spotřebu; v posléze uvedeném případě musí být všechny úkony provedeny neprodleně a v takových podmínkách, které zabrání šíření původce nákazy,

e)  po odstranění ryb, jiker a gamet co nejrychlejší vyčištění a dezinfekci rybníků, vybavení a všech materiálů a látek, které by mohly být kontaminovány, podle pokynů krajské veterinární správy a v souladu s postupy stanovenými v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisí takovým způsobem, aby byla vyloučena veškerá rizika šíření nebo přenášení původce nákazy,

f)   neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů či materiálů nebo látek, uvedených v § 112 odst. 2 větě druhé, které by mohly být kontaminovány, a to takovým způsobem, aby bylo zajištěno zničení všech původců nákazy.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede epizootologické šetření, které musí vždy zahrnovat odběr vzorků k laboratornímu vyšetření.

(3) Všechna hospodářství v povodí, v němž se nacházejí infikovaná hospodářství, jsou sledována. Zjistí-li se při výkonu tohoto dozoru pozitivní případ, uplatní se opatření podle odstavců 1 a 2.

(4) K repopulaci v hospodářství lze přistoupit jen se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem řádně provedeny čištění a dezinfekce a uplynula-li doba, kterou krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za přiměřenou z hlediska záruk zničení původce nákazy a jiných případných infekcí v daném povodí.

 

§ 114

 

Jestliže se na základě epizootologického šetření zjistí, že nákaza mohla být zavlečena z jiného povodí nebo nádrže, anebo přenesena do jiného povodí nebo nádrže v důsledku pohybu ryb, jiker nebo gamet, zvířat, osob nebo dopravních prostředků, popřípadě jakýmkoli jiným způsobem, jsou hospodářství těchto povodí nebo nádrží považována za podezřelá a uplatňují se v nich ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 112, v případě potvrzení výskytu nákazy ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 113.

 

§ 115

 

Jsou-li nakažené nebo z nákazy podezřelé volně žijící ryby, které nepatří žádnému hospodářství, anebo ryby jezer, rybníků nebo jiných zařízení určených ke sportovnímu rybolovu nebo k chovu okrasných ryb, přijme příslušný orgán vhodná ochranná a zdolávací opatření. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona o přijatých opatřeních Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru.

 

§ 116

 

(1) V případě podezření nebo potvrzení výskytu některé z nákaz uvedených na seznamu II ve schváleném pásmu nebo ve schváleném hospodářství nacházejícím se v neschváleném pásmu provede krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona epizootologické šetření s odběrem vzorků.

(2) Zjistí-li se na základě šetření uvedeného v odstavci 1, že nákaza mohla být zavlečena ze schváleného pásma nebo z jiného schváleného hospodářství, anebo že mohla být přenesena do jiného schváleného hospodářství v důsledku pohybu ryb, jiker nebo gamet, osob nebo dopravních prostředků, anebo jiným způsobem, jsou tato pásma nebo hospodářství považována za podezřelá a uplatňují se v nich příslušná ochranná a zdolávací opatření. Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona však může povolit výkrm ryb určených k zabití až do doby, kdy tyto ryby dosáhnou tržní velikosti.

 

§ 117

 

Jsou-li ryby podezřelé z nákazy uvedené na seznamu II v neschváleném hospodářství nacházejícím se v neschváleném pásmu, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a)  zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,

b)  nařídí, aby

1.  byl proveden soupis infikovaných hospodářství, který se průběžně aktualizuje,

2.  byla povolována z infikovaných hospodářství pouze přeprava živých ryb, jiker nebo gamet určených do jiných hospodářství infikovaných stejnou nákazou, anebo určených k poražení pro lidskou spotřebu; ustanovení zvláštních právních předpisů upravujících veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství do oběhu se v takovém případě neužije.

 

§ 118

 

Očkování může být povoleno jen výjimečně v případě vzplanutí nákazy uvedené na seznamu I za předpokladu, že podmínky tohoto očkování jsou specifikovány ve schváleném pohotovostním plánu a že program očkování je založen na těchto kritériích a údajích:

a)  nákazová situace, kterou je odůvodňováno očkování,

b)  informace o oblastech, místech a hospodářstvích, v nichž může být provedeno očkování; za žádných okolností nelze očkovat za hranicí zamořené oblasti, je-li to třeba, vymezí se kolem zamořené oblasti nárazníkové pásmo,

c)  podrobné informace o očkovací látce, která má být použita,

d)  podrobné informace o podmínkách očkování a použití očkovací látky (specifikace ryb a sádek apod.),

e)  hlediska pro skončení očkování,

f)   přijatá ochranná a zdolávací opatření, která zajistí vedení evidence o provádění očkování (data, místa a hospodářství, stanovení nárazníkového pásma apod.),

g)  přijatá ochranná a zdolávací opatření, která omezí pohyb ryb, aby bylo zaručeno, že ryby mohou opustit oblast očkování jen v případech, kdy jsou určeny k zabití pro lidskou spotřebu nebo k nezbytnému neškodnému odstranění,

h)  další ochranná a zdolávací opatření nezbytná pro očkování.

 

Vizuální prohlídka za účelem zjišťování

parazitů v produktech rybolovu

§ 119 - § 128 Vizuální prohlídka za účelem zjišťování parazitů

 

(1) Vizuální prohlídka, za niž se považuje prohlídka bez použití optických zvětšovacích prostředků za světelných podmínek vhodných pro lidský zrak, včetně prosvícení podle potřeby, se provádí na statisticky reprezentativním počtu vzorků.

(2) Pověřené osoby v podnicích, v nichž jsou produkty rybolovu zpracovávány, jakož i na zpracovatelských lodích určí rozsah a četnost prohlídek podle odstavce 1 v závislosti na druhu a povaze produktů rybolovu, jejich zeměpisném původu a jejich použití.

 

§ 120

 

(1) V průběhu zpracovávání produktů rybolovu se provádí vizuální prohlídka dutiny břišní, jater, jiker a mlíčí, určených pro lidskou spotřebu. Se zřetelem na použitý způsob kuchání se vizuální prohlídka provádí

a)  kontinuálně v době kuchání a mytí, jde-li o ruční kuchání,

b)  odběrem a prohlídkou statisticky reprezentativního počtu vzorků, který představuje ne méně než 10 ryb z jedné partie, jde-li o mechanické kuchání.

(2) Vizuální prohlídka rybích filet a rybích plátků se provádí v průběhu úpravy ryb po filetování nebo plátkování. Není-li individuální vyšetření dobře možné vzhledem k velikosti filet nebo k filetovacím postupům, musí být vypracován plán odběru vzorků, který je k dispozici orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Je-li z technického hlediska možné prosvěcování filet, zahrne se do plánu odběru vzorků.

 

HLAVA XI

NÁKAZY MLŽŮ

 

§ 121

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  mlži - všichni mlži třídy Lamellibranchiata (Bivalvia), kteří získávají potravu filtrací vody, určení jak k přímé spotřebě, tak ke spotřebě po dalším zpracování,

b)  partie - určité množství živých mlžů sebrané z produkční oblasti a určené k odeslání do schváleného střediska pro expedici nebo střediska pro čištění, do sádkovací oblasti nebo zpracovatelského podniku,

c)  pozorovaná abnormální úmrtnost - náhlá úmrtnost mlžů postihující přibližně 15 % chovaného stavu a vyskytující se během krátkého období mezi 2 kontrolami (potvrzená do 15 dnů). V umělé líhni se úmrtnost považuje za abnormální, jestliže chovatel nemůže získat larvy z různých chovů během několika po sobě následujících tření, v odchovu plůdků se úmrtnost považuje za abnormální, jestliže se objeví náhlá krátkodobá, poměrně značná úmrtnost v řadě jednotek.

 

§ 122

 

(1) Všechna hospodářství s chovem mlžů musí být registrována; jejich registrace musí být průběžně aktualizována.

(2) Chovatelé v hospodářstvích uvedených v odstavci 1 musí vést záznamy

a)  o živém mlži vstupujícím do hospodářství, včetně údajů týkajících se jejich dodávky, počtu nebo hmotnosti, velikosti a původu,

b)  o živém mlži opouštějícím hospodářství za účelem nového ponoření, včetně údajů týkajících se jejich expedice, počtu nebo hmotnosti, velikosti a místa určení,

c)  o pozorované abnormální úmrtnosti.

(3) Záznamy podle odstavce 2 musí být pravidelně aktualizovány, uchovávány po dobu 4 let a na požádání předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor.

 

§ 123

 

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 13 zákona stanoví program sledování a odběru vzorků v hospodářstvích s chovem mlžů a v chovných oblastech za účelem zjišťování abnormální úmrtnosti a nákazového stavu chovu; podle potřeby může být tento program zaveden i ve střediscích pro čištění.

(2) Zjistí-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při provádění programu uvedeného v odstavci 1 abnormální úmrtnost, anebo má-li poznatky svědčící pro podezření z výskytu nákazy,

a)  vypracuje seznam míst, kde se vyskytují nákazy uvedené na seznamu II přílohy č. 17 k této vyhlášce, pokud se na tyto nákazy nevztahuje program schválený na základě zvláštního právního předpisu upravujícího veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství, produktů rybolovu a živých mlžů na trh a jejich dovozu z třetích zemí,

b)  vypracuje seznam míst, kde byla pozorována abnormální úmrtnost v důsledku výskytu nákaz uvedených v příloze č. 19 k této vyhlášce, anebo míst, o kterých má krajská veterinární správa poznatky svědčící pro podezření z výskytu těchto nákaz,

c)  sleduje vývoj a zeměpisné rozšíření nákaz uvedených pod písmeny a) a b).

 

§ 124

 

(1) O každém podezření z výskytu některé z nákaz uvedených v § 123 a o každé abnormální úmrtnosti v hospodářství s chovem mlžů nebo v chovné oblasti, popřípadě ve středisku pro čištění musí být uvědoměna krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, a to buď chovatelem, anebo jakoukoli jinou osobou, která se o této skutečnosti dověděla.

(2) Dozví-li se krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona o podezření z výskytu nákazy uvedené v § 123 nebo o abnormální úmrtnosti, zajistí, aby

a)  byl proveden odběr vzorků k laboratornímu vyšetření,

b)  bez souhlasu krajské veterinární správy žádní mlži neopustili dříve, než budou k dispozici výsledky vyšetření podle písmene a), příslušné hospodářství nebo příslušnou chovnou oblast, popřípadě středisko pro čištění, za účelem sádkování nebo nového ponoření v jiném hospodářství.

(3) Omezení podle odstavce 2 písm. b) trvá, dokud není zrušeno vzhledem k vyloučení podezření z nákazy.

 

§ 125

 

(1) Prokáže-li vyšetření podle § 124 odst. 2 písm. a) přítomnost původce nákazy, který je nebo by mohl být příčinou abnormální úmrtnosti nebo výskytu nákazy uvedené v § 123, provede krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona epizootologické šetření. Jeho účelem je zjistit možný způsob kontaminace a ověřit, zda mlži v období, které předcházelo pozorování abnormální úmrtnosti, neopustili hospodářství nebo chovnou oblast za účelem sádkování nebo nového ponoření na jiném místě.

(2) Zjistí-li se na základě šetření uvedeného v odstavci 1, že nákaza byla zavlečena do jednoho nebo více hospodářství, anebo chovných oblastí, zejména v důsledku přemístění mlžů, uplatňují se v těchto hospodářstvích a chovných oblastech ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 124 odst. 2. Odchylně od zvláštního právního předpisu upravujícího veterinární podmínky uvádění živočichů a produktů vodního hospodářství, produktů rybolovu a živých mlžů na trh a jejich dovozu z třetích zemí může však krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění živých mlžů do jiných hospodářství nebo chovných oblastí, které jsou infikovány stejnou nákazou.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členské státy prostřednictvím Stálého veterinárního výboru o případech pozorované abnormální úmrtnosti, o původci nákazy a příčině této úmrtnosti, o opatřeních přijatých ke zhodnocení nákazové situace a zdolání nákazy.

 

HLAVA XII

§ 126 - § 130

zrušeno vyhláškou č. 356/2004 Sb.

 

 

HLAVA XIII

NÁKAZY VČEL

 

Díl 1

Varroáza

 

§ 131

 

(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem

a)  ohnisko nákazy - stanoviště včelstev, na němž byla zjištěna varroáza, a to při nálezu více jak 3 roztočů Varroa destructor (dále jen "roztoč") v průměru na jedno včelstvo,

b)  oblast méně plošně zamořená - oblast, ve které ochranná pásma kolem ohnisek nákazy nepřesahují 50 % její plochy,

c)  směsný vzorek - veškerá zimní měl nebo spad, jež byly odebrány po léčebném ošetření ze všech úlů jednoho stanoviště včelstev.

(2) K preventivním opatřením proti varroáze patří:

a)  pravidelné diagnostické ošetření a následné vyšetření včelstev,

b)  léčebné ošetřování včelstev,

c)  provádění vhodných chovatelských opatření (odstranění zavíčkovaného trubčího plodu, omezování plodování na podzim, nepřítomnost plodu ve včelstvu v době léčebného ošetřování včelstva apod.),

d)  utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev.

 

§ 132

 

(1) Při prvním výskytu varroázy na území obce

a)  krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy,

b)  příslušný orgán nařídí pro toto pásmo ochranná a zdolávací opatření.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanoví na základě zhodnocení nákazové situace způsob léčebného ošetření včelstev včetně druhu použitého léčivého přípravku, počet léčebných opatření a část kalendářního roku, v němž se tato opatření provádějí.

(3) Jarní léčebné ošetření včelstev se omezuje jen na nezbytné případy. Chemické ošetření včelstev mimo stanovené období nelze provádět až do ukončení sběru medu s výjimkou ošetření včelstev kyselinou mravenčí.

 

 

§ 133

 

(1) Jsou-li vyhlášena ochranná a zdolávací opatření, musí být u všech včelstev vloženy na dna úlů podložky, a to k 30. září každého roku. Po ukončení diagnostického odběru spadu nebo po ukončení léčebného ošetření se tyto podložky řádně ometou, očistí a vrátí zpět na dno úlu.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může nařídit zejména v oblastech méně plošně zamořených diagnostické ošetření včelstev schválenými přípravky, a to mezi 10. a 31. říjnem příslušného roku. Vzorek spadu se odebere 12 až 24 hodin po ošetření a vyšetří se v laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v jiné schválené laboratoři.

(3) Po provedení podzimního léčebného ošetření nařídí krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vyšetření směsného vzorku zimní měli odebraného do 15. února roku následujícího po léčebném ošetření; vyšetření vzorku se provede v laboratoři státního veterinárního ústavu nebo v jiné schválené laboratoři.

 

§ 134

 

(1) Trvalé přemístění včelstev může být povoleno do oblasti se stejnou nebo horší nákazovou situací,

a)  jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi,

b)  jestliže jde o přemístění mimo období nařízeného vyšetření nebo léčebného ošetření včelstev,

c)  mají-li být včelstva přemístěna do obvodu působnosti jiné krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, jestliže k jejich přemístění dala tato krajská veterinární správa předchozí souhlas.

(2) Přemísťování včelstev kočováním může být povoleno do oblasti se stejnou nákazovou situací,

a)  jestliže byla včelstva vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, přičemž ve směsném vzorku zimní měli nebyli zjištěni více než 3 roztoči v průměru na jedno včelstvo,

b)  mají-li být včelstva takto přemísťována do obvodu působnosti jiné krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, jestliže k tomuto jejich přemístění dala tato krajská veterinární správa předchozí souhlas.

 

§ 135

 

(1) Přemístění matek a doprovodných včel může být povoleno po vyšetření a léčebném ošetření včelstev na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, a to v chovech

a)  s průměrným nálezem do 3 roztočů na jedno včelstvo bez dalšího opatření,

b)  s průměrným nálezem více jak 3 roztočů na jedno včelstvo ve směsném vzorku zimní měli až po provedeném jarním léčebném ošetření.

(2) Přemísťování vajíček a otevřených matečníků nepodléhá žádnému omezení.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vystavuje pro všechny druhy komerčních chovů matek veterinární osvědčení a každoročně je obnovuje.

 

§ 136

 

(1) Po mechanické očistě úlů, plástů bez plodu, včelařských potřeb a pomůcek se provede dezinfekce. Úly a plásty bez plodu jsou použitelné za 10 dnů po provedené dezinfekci.

(2) V případě úhynu nebo likvidace včelstev musí být plásty s plodem přetaveny na vosk.

(3) Nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže

a)  se v ohnisku nákazy nevyskytne ve 2 po sobě následujících vyšetřeních zimní měli a spadu roztoč a v období mezi těmito 2 vyšetřeními se ani jinak nezjistí onemocnění nákazou,

b)  byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce.

 

§ 137

 

V případě včelstev, která nebyla vyšetřena a léčebně ošetřena na základě stanovených ochranných a zdolávacích opatření a v souladu s nimi, anebo která byla přemístěna bez souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, přijme krajská veterinární správa zvláštní ochranná a zdolávací opatření, spočívající v

a)  odběru vzorků k vyšetření těchto včelstev na varroázu,

b)  provedení léčebného ošetření těchto včelstev na náklady chovatele, a není-li to možné vzhledem k roční době nebo k nákazovým důvodům, anebo mohla-li by být tato včelstva nebezpečným zdrojem nákazy v utracení těchto včelstev.

 

Díl 2

Mor a hniloba včelího plodu

 

§ 138

 

(1) Pro účely tohoto dílu se rozumí pod pojmem ohnisko nákazy - stanoviště včelstev, na němž byl zjištěn mor nebo hniloba včelího plodu.

(2) K preventivním opatřením proti moru a hnilobě včelího plodu patří:

a)  zjišťování příčin zimních úhynů a slábnutí včelstev,

b)  zákaz používání plástů, vosku, medu a pylu z oblastí s neznámou nákazovou situací k chovu a ke krmení včel,

c)  sledování komerčních chovů matek a výroby mezistěn,

d)  zamezení přístupu včel do neobsazených úlů a včelího díla,

e)  udržování prázdných úlů bez včelího díla,

f)   vyhledávání a utrácení rojů neznámého původu a divoce žijících včelstev,

g)  provádění průběžné dezinfekce úlů, zásobních plástů, včelařských potřeb a pomůcek,

h)  ošetření vosku při teplotě 117 C po dobu 60 minut ve všech provozovnách vyrábějících mezistěny,

i)   pravidelné bakteriologické vyšetřování dováženého medu,

j)   namátkové vyšetřování tuzemského medu,

k)  nezařazování včelího díla, nedezinfikovaných úlů, včelařských potřeb, pomůcek a zařízení do chovu včel, zejména v případě neznalosti nákazové situace v místě a době jejich původu,

l)   pravidelné plošné preventivní prohlídky,

m)soustavné omezování intenzity varroázy,

n)  zvýšená bdělost po dobu nejméně 5 let po zániku ohniska nákazy a zrušení ochranného pásma,

o)  zákaz léčení moru a hniloby včelího plodu.

 

 

 

 

§ 139

 

Vznikne-li podezření z výskytu moru nebo hniloby včelího plodu, krajská veterinární správa učiní v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ochranná a zdolávací opatření, zejména

a)  odebere vzorky k laboratornímu vyšetření,

b)  nařídí uzávěru objektu a jeho označení výstražnou tabulkou,

c)  zakáže přemísťování včelstev, prodej a jakékoli přemísťování medu a ostatních včelích produktů,

d)  poskytne chovateli přiměřené poučení v zájmu okamžitého vytváření podmínek pro úspěšné zdolávání nákazy a zamezení jejího šíření.

 

§ 140

 

(1) V případě výskytu moru nebo hniloby včelího plodu

a)  krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí ochranné pásmo v okruhu 5 km kolem ohniska nákazy,

b)  příslušný orgán nařídí pro toto pásmo další ochranná a zdolávací opatření, zejména zákaz přemísťování včelstev v ochranném pásmu, do tohoto pásma a z tohoto pásma, a neprodlenou prohlídku včelstev v ohnisku nákazy a v ochranném pásmu s rozebráním díla.

(2) Příslušný orgán nařídí dále

a)  likvidaci všech včelstev a hořlavého materiálu (s výjimkou včelínu a kočovných vozů) v ohnisku nákazy, jestliže

1.  je na stanovišti více jak 50 % klinicky nemocných včelstev,

2.  jde o zanedbaný chov s nízkou úrovní včelařské péče, nebo

3.  nelze v chovu provést všechna následná ozdravná opatření,

b)  likvidaci klinicky nemocných včelstev a odebrání vzorků glycidových zásob od ostatních, klinicky zdravých včelstev v ohnisku nákazy.

(3) Likvidace všech nebo jen klinicky nemocných včelstev se provádí komisionelně na stanovišti včelstev spolu se spálením veškerého hořlavého materiálu, pokud nelze provést jeho důkladnou dezinfekci (jako např. úlů, pracovních oděvů). Utracení včel se provádí vysířením s okamžitým spálením; zároveň se likvidují zásobní plásty a souše.

(4) Po likvidaci klinicky nemocných včelstev se provede dezinfekce půdy pod a před výletem z úlů, dezinfekce stabilních včelínů, kočovných vozů a veškerého kovového materiálu.

(5) Při provádění prohlídky včelstev s rozebráním díla musí být použity ochranné rukavice (gumové nebo pro jednorázové použití); po skončení prohlídky musí být provedena dezinfekce rukou, oděvů a obuvi.

(6) Opakované vyšetření včelstev s rozebráním díla se provádí v ohnisku nákazy a ochranném pásmu v následujícím roce před ukončením pozorovací doby, průběžná dezinfekce se provádí v průběhu pozorovací doby.

 

§ 141

 

(1) Veškeré včelí produkty jako med, vosk, propolis, pyl a mateří kašička, pocházející od klinicky nemocných včelstev, se neškodně odstraňují v souladu se zvláštním právním předpisem.

(2) Med pocházející od klinicky zdravých včelstev v ohnisku nákazy a ochranném pásmu může být uváděn do oběhu jen po bakteriologickém vyšetření směsného vzorku ze stanoviště včelstev na původce nákazy, jimiž jsou Paenibacillus larvae larvae, Bacillus alvei a Melissococcus pluton, s negativním výsledkem. Nakládání s ostatními včelími produkty nepodléhá žádnému omezení.

(3) Med získaný nebo skladovaný v ochranném pásmu v pozorovací době může být uváděn do oběhu jen po laboratorním vyšetření na přítomnost spór Paenibacillus larvae larvae, Bacillus alvei a Melissococcus pluton. V případě pozitivního nálezu může být zpracován jen za kontrolovaných podmínek v pekárenském průmyslu. Při přepravě musí být provázen veterinárním osvědčením.

 

§ 142

 

(1) Před dezinfekcí se provádí mechanická očista předmětů určených k dezinfekci; naškrábaná hmota se spálí.

(2) Po vyžíhání předmětů plamenem se dezinfikuje půda.

(3) Nákaza se prohlásí za zdolanou, jestliže

a)  v ohnisku nákazy nedojde v průběhu pozorovací doby 1 roku po likvidaci klinicky nemocných včelstev a provedení ochranných a zdolávacích opatření k výskytu moru včelího plodu nebo k podezření z výskytu této nákazy,

b)  byla provedena závěrečná ohnisková dezinfekce.

 

*ČÁST III - ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K OZDRAVOVÁNÍ ZVÍŘAT OD NĚKTERÝCH NÁKAZ

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K OZDRAVOVÁNÍ ZVÍŘAT OD NĚKTERÝCH NÁKAZ

 

HLAVA I

BRUCELÓZA, TUBERKULÓZA A ENZOOTICKÁ LEUKÓZA SKOTU

§ 143

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  stáda skotu typu B 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status výskytu brucelózy nejsou známy,

b)  stáda skotu typu B 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status výskytu brucelózy jsou známy a v nichž se provádějí pravidelné kontrolní testy pro dosažení statusu typu B 3 nebo B 4,

c)  stáda skotu typu B 3 - stáda prostá brucelózy ve smyslu přílohy č. 23 k této vyhlášce,

d)  stáda skotu typu B 4 - stáda úředně prostá brucelózy ve smyslu přílohy č. 23 k této vyhlášce,

e)  stáda skotu typu T 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací nejsou známy,

f)   stáda skotu typu T 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací jsou známy a v nichž se provádějí pravidelné kontrolní testy pro dosažení statusu typu T 3,

g)  stáda skotu typu T 3 - stáda úředně prostá tuberkulózy ve smyslu přílohy č. 23 k této vyhlášce,

h)  podezřelé zvíře - jakýkoli skot, který vykazuje příznaky svědčící pro možný výskyt brucelózy, tuberkulózy nebo enzootické leukózy skotu a u kterého nebyl vhodnou diagnostickou metodou úředně potvrzen nebo vyloučen výskyt jedné nebo více z těchto nákaz.

 

 

 

 

§ 144

 

(1) Je-li populace skotu nakažena brucelózou nebo tuberkulózou, Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 zákona

a)  vypracuje vedle programu ozdravování plán pro urychlení eradikace příslušné nákazy (dále jen "plán rychlé eradikace"), který stanoví konkrétní opatření k rychlému zdolání nákazy a k její prevenci,

b)  sdělí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi

1.  procentuální podíl a celkový počet stád podléhajících zdolávacím opatřením a počet stád s potvrzenou nákazou,

2.  celkový počet zvířat podléhajících ochranným a zdolávacím opatřením, zvířat podezřelých z nákazy nebo považovaných za nakažená, zvířat nakažených a zvířat poražených,

3.  plánovanou dobu trvání úvodního eradikačního programu a plánu rychlé eradikace,

4.  metody používané ke kontrole účelného provádění plánu rychlé eradikace,

5.  přidělení prostředků ze státního rozpočtu na eradikaci nákazy a přehled rozdělení těchto prostředků.

(2) Plány rychlé eradikace musí být navrženy tak, aby po jejich ukončení byla stáda klasifikována jako "úředně prostá brucelózy" nebo "úředně prostá tuberkulózy" v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

(3) Údaje uvedené pod písmenem b) body 1 až 3 se poskytují za období 3 let před uplatňováním opatření vyplývajících z plánu rychlé eradikace a poté jednou ročně.

 

§ 145

 

Je-li populace skotu prostá brucelózy nebo tuberkulózy, informuje Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o veškerých opatřeních provedených za účelem prevence opětného vzplanutí příslušné nákazy.

 

§ 146

 

(1) Byla-li v populaci skotu zjištěna enzootická leukóza, Státní veterinární správa

a)  vypracuje plán eradikace této nákazy, který stanoví konkrétní opatření k jejímu zdolání,

b)  poskytne v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi na její žádost veškeré údaje týkající se provádění plánu uvedeného pod písmenem a).

(2) Kritéria pro klasifikaci stáda jako úředně prostého enzootické leukózy jsou uvedena v příloze č. 23 k této vyhlášce.

 

§ 147

 

Požaduje-li se finanční příspěvek Unie za zvířata poražená v rámci opatření stanovených plány uvedenými v § 144 až 146, musí být podána žádost o poskytnutí tohoto příspěvku za zvířata poražená v průběhu kalendářního roku do 1. července následujícího roku.

 

 

Díl 1

Brucelóza

 

§ 148

 

(1) Veškeré léčení brucelózy je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře; musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy.

 

§ 149

 

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)  zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky. Krajská veterinární správa může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, a to po odděleném umístění podezřelých zvířat a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,

b)  nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt brucelózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

 

§ 150

 

(1) Byl-li výskyt brucelózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění kastrovaného skotu hospodářství, a to po předporážkovém odděleném umístění a označení nakažených zvířat a zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky;

b)  karanténu zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;

c)  neprodlené vyšetření skotu na brucelózu;

d)  karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 151,

e)  zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;

f)   omezení dodávky mléka dojnic z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;

g)  ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;

h)  neprodlené neškodné odstranění plodů, mrtvě narozených telat, telat uhynulých na brucelózu po narození a placent, pokud nemají být vyšetřeny;

i)   neprodlené neškodné odstranění slámy, steliva nebo jiných materiálů či látek, které přišly do styku s nakaženým zvířetem nebo placentou, v souladu se zvláštním právním předpisem;

j)   uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření brucelózy výrobky těchto podniků.

 

§ 151

 

Nakažená zvířata a zvířata považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená musí být po bakteriologickém, patologickém a sérologickém vyšetření pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

 

§ 152

 

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 151 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány. Pastviny, na kterých se tato zvířata nacházela, nesmí být znovu používány dříve než za 60 dnů po jejich opuštění těmito zvířaty. V případě kastrovaných zvířat však může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona učinit výjimku z tohoto omezení pod podmínkou, že kastrovaná zvířata opustí tyto prostory pouze v souvislosti s jejich přemístěním na porážku nebo do výkrmových stád a odtud na jatky.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití rovněž vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

 

§ 153

 

Po poražení skotu uvedeného v § 151

a)  nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky; ustanovení § 154 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena. Krajská veterinární správa však může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, jde-li o jeho přemístění do výkrmových stád a odtud na jatky,

b)  se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na brucelózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c)  nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 12 měsíců, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jednomu nebo více sérologickým vyšetřením na brucelózu s negativním výsledkem. Toto vyšetření však nemusí být prováděno u skotu do stáří 18 měsíců, který byl očkován v souladu se zvláštním právním předpisem, který upravuje veterinární podmínky obchodování se zvířaty.

 

§ 154

 

(1) Ve stádech typů B 1 a B 2 se provádí sérologické vyšetřování do té doby, dokud tato stáda nedosáhnou statusu B 3 nebo B 4.

(2) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 1, určení do stáda typu B 2, musí být,

a)  pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,

b)  bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováni, a pokud jsou starší 12 měsíců, před zařazením do stáda typu B 2 podrobeni dalšímu sérologickému vyšetření s negativním výsledkem.

(3) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 2, určení do stáda typu B 3,

a)  musí být, pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,

b)  nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typů B 3 a B 4 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

 

§ 155

 

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanoví opatření, která brání opětovnému zavlečení brucelózy z jiných zdrojů nákazy do stáda, v němž byla brucelóza zdolána.

(2) Veškeré přemísťování skotu do stád nebo ve stádech, která jsou podrobena opatřením stanoveným plány uvedenými v § 144 až 146, podléhá státnímu veterinárnímu dozoru. Uplatňováním kontrolních opatření, jež vyplývají z výkonu tohoto dozoru, nejsou dotčena jiná opatření, jež se týkají přemísťování skotu do stád a ze stád prostých brucelózy a úředně prostých brucelózy.

 

Díl 2

Tuberkulóza

 

§ 156

 

Veškeré léčení a desenzibilizace tuberkulózy, jakož i očkování proti tuberkulóze jsou zakázány.

 

§ 157

 

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z tuberkulózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)  zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky,

b)  nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt tuberkulózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

 

§ 158

 

(1) Byl-li výskyt tuberkulózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky;

b)  karanténu zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;

c)  neprodlené vyšetření skotu na tuberkulózu;

d)  karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s pozitivními výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 159 odst. 1;

e)  zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;

f)   omezení dodávky mléka z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;

g)  ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;

h)  uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí být prováděno tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření tuberkulózy výrobky těchto podniků.

 

§ 159

 

(1) Nakažená zvířata a zvířata považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená musí být po bakteriologickém nebo patologickém vyšetření, anebo po tuberkulinaci pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

(2) V případě zvířat, která byla vyšetřena na tuberkulózu s pozitivními výsledky, ale která nevykazují klinické příznaky této nákazy, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na 3 měsíce,

a)  jde-li o samici, u které se do 3 měsíců předpokládá porod,

b)  nařídí-li porážku všeho skotu ve stádě o více než 20 zvířatech v oblasti, ve které z technických důvodů, spojených s kapacitou jatek určených k tomuto účelu, nemůže být porážka provedena do 30 dnů.

 

 

 

§ 160

 

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

 

§ 161

 

Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1

a)  nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky; ustanovení § 162 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena,

b)  se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c)  nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám na tuberkulózu s negativním výsledkem.

 

§ 162

 

(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího 6 týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního lékaře intradermální tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda dosáhnou statusu T 3.

(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí být

a)  během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

b)  bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem.

(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu T 2,

a)  musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

b)  nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

 

§ 163

 

Ustanovení § 155 platí pro opatření týkající se tuberkulózy obdobně.

 

 

Díl 3

Enzootická leukóza

 

§ 164

 

Veškeré léčení enzootické leukózy, jakož i očkování proti enzootické leukóze jsou zakázány.

 

§ 165

 

(1) Byl-li výskyt enzootické leukózy ve stádě potvrzen, příslušný orgán nařídí tato ochranná a zdolávací opatření:

a)  zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky;

b)  oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít do styku s jiným skotem;

c)  používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat po vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření mléka pro účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka, pokud nebylo tepelně ošetřeno, může být povoleno jen ve stádech, v nichž mají být všechna zvířata poražena podle § 166 odst. 1;

d)  ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání konfiskátů živočišného původu v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření enzootické leukózy výrobky těchto podniků.

 

§ 166

 

(1) Stanoví-li plán uvedený v § 146, že veškerý skot ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy, bude poražen, musí být tato zvířata poražena ve lhůtě určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(2) Stanoví-li plán uvedený v § 146, že budou poražena pouze zvířata, která jsou nakažená nebo považovaná krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za nakažená, musí být tato zvířata poražena nejpozději do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata ve stanovené lhůtě v rámci eradikačních opatření.

 

§ 167

 

Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2

a)  nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem okamžité porážky,

b)  se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c)  může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za neinfikovaná enzootickou leukózou.

 

 

§ 168

 

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

 

§ 169

 

Skot ze stáda klasifikovaného jako nepodezřelé nesmí přijít do styku se skotem ze stád takto neklasifikovaných.

 

HLAVA II

BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. MELITENSIS)

 

§ 170

 

(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy ovcí a koz.

(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a)  zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem okamžité porážky zvířat,

b)  nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být zrušena, dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

 

§ 171

 

Kritéria pro klasifikaci hospodářství ovcí nebo koz jako úředně prostého nebo prostého brucelózy ovcí a koz jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

 

 

 

 

HLAVA III

KLASICKÝ MOR DOMÁCÍCH PRASAT

 

§ 172

 

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a)  hospodářství úředně prosté moru prasat - hospodářství, v němž

1.  a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2.  se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

3.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

b)  stát úředně prostý moru prasat - stát, v němž

1.  v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

3.  se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,

c)  region úředně prostý moru prasat - region, v němž

1.  v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2.  po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

3.  se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona,

d)  stát nebo region prostý moru prasat - stát nebo region, v němž v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.

 

§ 173

 

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje Státní veterinární správa plán rychlé eradikace této nákazy na dobu nepřesahující 6 let.

(2) Plán rychlé eradikace musí obsahovat podle potřeby:

a)  datum zákazu očkování plemenných prasat,

b)  datum zákazu, popřípadě v prvních 2 letech realizace plánu omezení očkování výkrmových prasat,

c)  datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru prasat, pokud se ukáže nezbytným,

d)  opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 1.

(3) Plán rychlé eradikace může být realizován na regionálním základě, pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude chráněn a udržován. V tomto případě se údaje požadované podle odstavce 2 musí vztahovat na každý z regionů uvedených v plánu.

 

(4) Státní veterinární správa

a)  předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán rychlé eradikace Komisi,

b)  sdělí v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let spolu s rozpisem těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na šestiletý plán rychlé eradikace.

 

§ 174

 

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat ani po ukončení opatření podle plánu rychlé eradikace, Státní veterinární správa vypracuje a předloží v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi nový plán pro dokončení eradikace, a to na dobu, která spolu s dobou, pro kterou byl vypracován plán rychlé eradikace, nepřekročí dobu 10 let.

(2) Nový plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:

a)  v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,

1.  počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou reprezentativní pro příslušný region, a počet prasat v každém hospodářství,

2.  počet selat, která se narodila očkovaným prasnicím v těchto hospodářstvích a která nebudou očkována,

3.  počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v průběhu období 6 měsíců, aby se zjistilo, zda je přítomný virus klasického moru prasat,

4.  zda musí být očkování přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického moru prasat není přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;

b)  v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,

1.  datum zahájení očkování,

2.  pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření uvedená pod písmenem a);

c)  v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,

1.  počet stád (plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v nichž budou prováděny namátkové kontroly,

2.  celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto stádech každý rok,

3.  počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena každý rok u jatečných prasat v době porážení.

 

§ 175

 

(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm. b).

(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako úředně prostého moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky, že status této části území státu bude udržen, zejména že bude prokázána existence ochranných a zdolávacích opatření

a)  zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá moru prasat, do této části území státu, nebo

b)  zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející se v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která není prostá moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem okamžitého poražení nebo vstupu do jiného hospodářství se stejným statusem.

 

*ČÁST IV - ÚČINNOST

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

 

§ 176

 

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

(2) Ustanovení § 104 písm. b) až e) a § 108 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

 

Ministr:

Ing. Palas v. r.

 

____________________________________________________________

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření

podle této vyhlášky

 

Nákaza

Nejdelší doba inkubace

mor skotu

21 dnů

mor malých přežvýkavců

21 dnů

vezikulární choroba prasat

28 dnů

katarální horečka ovcí

40 dnů

epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých

40 dnů

neštovice ovcí a neštovice koz

21 dnů

vezikulární stomatitida

21 dnů

africký mor prasat

40 dnů

nodulární dermatitida skotu

28 dnů

horečka Údolí Rift

30 dnů

 

 

 

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz

(ve vztahu k primárním a sekundárním ohniskům)

1. datum odeslání,

2. čas odeslání,

3. stát původu,

4. název nákazy, v případě potřeby typ viru,

5. pořadové číslo ohniska,

6. typ ohniska,

7. referenční číslo ohniska spojeného s tímto ohniskem,

8. oblast a zeměpisná lokalizace hospodářství,

9. další oblasti, pro něž byla stanovena omezující opatření,

10. datum potvrzení výskytu nákazy,

11. datum vzniku podezření z nákazy,

12. odhadnuté datum první infekce,

13. původ nákazy,

14. prováděná opatření pro tlumení nákazy,

15. počet vnímavých zvířat v příslušných prostorech:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) ryby,

h) volně žijící druhy zvířat,

16. počet zvířat s klinickými příznaky onemocnění v příslušných prostorech:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) ryby,

h) volně žijící druhy zvířat,

17. počet uhynulých zvířat v příslušných prostorech:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) ryby,

h) volně žijící druhy zvířat,

18. počet poražených zvířat:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) ryby,

h) volně žijící druhy zvířat,

 

 

 

19. počet neškodně odstraněných jatečně opracovaných těl:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) ryby,

h) volně žijící druhy zvířat.

V případě moru prasat se uvádějí navíc tyto informace:

1. vzdálenost od nejbližšího hospodářství s prasaty,

2. počet a kategorie prasat (plemenná, výkrmová a selata, za něž se považují zvířata mladší cca 3 měsíců) v infikovaném hospodářství,

3. počet a kategorie prasat s klinickými příznaky onemocnění (plemenná, výkrmová a selata, za něž se považují zvířata mladší cca 3 měsíců) v infikovaném hospodářství,

4. diagnostická metoda,

5. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném hospodářství, zda byla potvrzena na jatkách nebo v dopravním prostředku,

6. potvrzení primárních případů u divokých prasat (případů, které se objeví ve volných oblastech, tj. mimo oblasti, ve kterých platí omezující opatření v souvislosti s výskytem klasického moru prasat u divokých prasat).

V případě nákaz ryb se uvádějí navíc tyto informace:

Nákazy, jako jsou infekční nekroza krvetvorné tkáně, infekční anemie lososů a virová hemoragická septikémie, musí být, jsou-li potvrzeny v hospodářstvích nebo pásmech, schválených nebo prohlášených za prosté nákazy, povinně hlášeny jako primární ohniska. Název a popis registrovaného hospodářství nebo pásma musí být uveden v doprovodném textu (komentáři).

 

 

 

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů

Pohotovostní plány musí splňovat přinejmenším následující kritéria .

1. vytvoření krizového centra na celostátní úrovni, určeného ke koordinaci všech ochranných a zdolávacích opatření;

2. poskytnutí seznamu event. krajských krizových center, přiměřeně vybavených pro koordinaci opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;

3. poskytnutí podrobných informací o osobách pověřených pohotovostními opatřeními, o jejich kvalifikaci a odpovědnosti;

4. možnost pro každé krajské krizové centrum rychle kontaktovat osoby, kterých se zamoření týká přímo nebo nepřímo;

5. dostupnost nezbytného vybavení a materiálu kradnému provedení ochranných a zdolávacích opatření;

6. poskytnutí podrobných instrukcí týkajících se kroků (akcí), které musí být provedeny v případech podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně prostředků k neškodnému odstraňování kadáverů;

7. stanovení vzdělávacích programů k aktualizaci a zvyšování znalostí týkajících se postupů v terénu a administrativních postupů;

8. vybavení diagnostických laboratoří pro postmortální vyšetření s nezbytnými kapacitami pro provádění sérologických, histologických a jiných vyšetření včetně aktualizace rychlých diagnostických metod (pro tento účel je vhodné stanovit opatření týkající se rychlé přepravy vzorků);

9. poskytnutí podrobností týkajících se množství očkovacích látek proti příslušné nákaze, které je považováno za nezbytné k provádění nouzového očkování;

10. přijetí opatření obsahujících pokyny k realizaci pohotovostních plánů.

 

______________________________

*) Kritéria uvedená v bodech 6 až 9 této přílohy musí být konkretizována se zřetelem na jednotlivé nákazy.

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Nákazy, pro které mohou být vypracovány programy ozdravování zvířat s finančním

příspěvkem Unie

1. Skupina 1:

- tuberkulóza skotu,

- brucelóza skotu,

- IBR/IPV (inseminační stanice a jednotky pro odběr embryí),

- brucelóza ovcí a koz (B. melitensis),

- enzootická leukóza skotu,

- Aujeszkyho choroba,

- salmonelóza (Salmonella pullorum),

- salmonelóza (Salmonella gallinarum),

- sněť slezinná,

- Maedi-Visna, artritida a encefalitida koz,

- IBR/IPV (jiné typy podniků),

- paratuberkulóza (Johnova choroba),

- mykoplasmóza (Mycoplasma gallisepticum),

- plicní nákaza skotu,

- africký mor prasat,

- vezikulární choroba prasat,

- klasický mor prasat,

- infekční nekróza krvetvorné tkáně,

- infekční anemie lososů,

- katarální horečka ovcí v endemických nebo vysoce rizikových oblastech.

2. Skupina 2:

- vzteklina,

- echinokokóza,

- spongiformní encefalopatie skotu (BSE) a další pozvolna se vyvíjející nákazy.

 

 

 

 

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Kritéria pro vypracování programů ozdravování

I. Programy eradikace

Programy eradikace musí obsahovat:

1. epizootologický popis nákazové situace;

2. analýzu odhadnutých výdajů a odhad očekávaných přínosů programu;

3. pravděpodobnou dobu trvání programu a cíl, kterého má být dosaženo ke dni jeho ukončení;

4. určení ústředního orgánu pověřeného koordinací a kontrolou činnosti útvarů odpovědných za realizaci programu;

5. popis a vymezení zeměpisné a administrativní oblasti, ve které má být program realizován;

6. systém zajišťující hlášení všech podezření nebo potvrzených ohnisek nákazy v příslušné oblasti;

7. postupy při kontrole plnění programu, zejména pravidla pro přemísťování zvířat, která mohou být nakažena nebo kontaminována příslušnou nákazou, a pro pravidelnou kontrolu příslušných hospodářství nebo oblastí;

8. systém registrace hospodářství zahrnutých do programu;

9. opatření pro zjištění původu zvířat;

10. různé zdravotní statusy, které budou uplatňovány na hospodářství nebo oblasti, cíle, kterých má být dosaženo pro každý status, podmínky, které se použijí pro přemísťování zvířat mezi hospodářstvími nebo oblastmi různého statusu, a důsledky vyplývající ze ztráty statusu;

11. podle potřeby popis metod analýzy, testování a odběru vzorků používaných pro jednotlivé nákazy;

12. opatření, která je třeba přijmout v případě, že jsou v průběhu kontrol prováděných v rámci programu zjištěny pozitivní výsledky. Tato opatření musí zahrnovat všechna nezbytná ochranná a zdolávací opatření pro zajištění rychlé eradikace nákazy se zřetelem na příslušné specifické epizootologické údaje a preventivní metody, například:

a) poražení zvířat, která jsou nakažená nebo kontaminovaná, anebo podezřelá z nákazy nebo z nakažení, spolu

- s neškodným odstraněním těl nebo s jejich následným využitím po ošetření pro jiné účely než pro lidskou spotřebu za předpokladu, že provedená ošetření poskytují přiměřené záruky vzhledem ke zdraví lidí a zvířat, nebo

- s následným využitím masa za předpokladu, že to nepředstavuje žádné nebezpečí pro zdraví lidí;

b) neškodné odstraňování všech produktů, které by mohly přenést nákazu, anebo jejich ošetření takovým způsobem, aby se předešlo jakékoli možné kontaminaci;

c) postup pro dezinfekci infikovaných hospodářství;

d) zvolené léčebné nebo preventivní ošetření;

e) postup při repopulaci těch hospodářství, v nichž byla zvířata poražena, popřípadě utracena, zdravými zvířaty;

f) vytvoření pásma dozoru kolem infikovaného hospodářství;

13. podle potřeby pravidla pro co nejrychlejší poskytnutí přiměřené náhrady chovatelům za poražená zvířata;

14. způsob, jakým bude orgán uvedený v bodě 4 pravidelně a podrobně informovat Komisi.

 

II. Programy sledování

Programy sledování musí obsahovat:

1. údaje uvedené v bodech 1 až 9, 12, 13 a 14 části I;

2. systém sledování založený na sérologických, mikrobiologických, patologických nebo epizootologických analýzách, anebo na jakékoli jiné metodě vhodné pro příslušnou nákazu;

3. systém pro ověřování nepřítomnosti nákazy s ohledem na její epizootologické vlastnosti.

 

III. Programy tlumení vztekliny

Programy tlumení vztekliny musí obsahovat:

1. údaje uvedené v bodech 1 až 7 části I;

2. podrobné informace o regionu nebo regionech, kde se má provádět orální imunizace lišek, včetně jejich přirozených hranic. Tento region (tyto regiony) musí mít plochu nejméně 6 000 km2 nebo zahrnovat celé území státu; může (mohou) zahrnovat i přiléhající oblasti třetí země;

3. podrobné informace o používaných očkovacích látkách, systému jejich distribuce, hustotě a četnosti kladení návnad;

4. podle potřeby všechny podrobnosti, náklady a účel činností pro zachování nebo ochranu flóry a fauny, prováděných dobrovolnými právnickými osobami na území, které je zahrnuto v těchto programech.

 

 

 

 

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat

1. slintavka a kulhavka,

2. vezikulární stomatitida,

3. vezikulární choroba prasat,

4. mor skotu,

5. mor malých přežvýkavců,

6. plicní nákaza skotu,

7. nodulární dermatitida skotu,

8. horečka Údolí Rift,

9. katarální horečka ovcí,

10. neštovice ovcí a koz,

11. mor koní,

12. africký mor prasat,

13. klasický mor prasat,

14. aviární influenza (vysokopatogenní),

15. infekční nekroza krvetvorné tkáně,

16. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,

17. Aujeszkyho choroba,

18. paratuberkulóza,

19. brucelóza skotu,

20. tuberkulóza skotu,

21. enzootická leukóza skotu,

22. brucelóza ovcí,

23. brucelóza ovcí a koz,

24. brucelóza prasat,

25. virová hemoragická septikémie,

26. infekční anemie lososů.

 

 

 

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Čištění a dezinfekce (vezikulární choroba prasat)

Kromě ustanovení uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato opatření:

1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:

a) Jakmile byly kadávery prasat odsunuty k neškodnému odstranění, musí být prostory, v nichž byla prasata ustájena, a všechny ostatní části míst kontaminovaných během porážky pokropeny schváleným dezinfekčním prostředkem, a to v koncentraci účinné pro vezikulární chorobu prasat. Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na povrchu nejméně 24 hodin.

b) Veškerá krev a všechny tkáně prasat, kterými byla znečištěna porážecí místa během porážky, musí být pečlivě sebrány a neškodně odstraněny společně s kadávery (porážka musí být vždy prováděna na neprosakujícím povrchu).

2. Postup při průběžném čištění a dezinfekci:

a) Všechen hnůj, stelivo, kontaminovaná krmiva apod. musí být odstraněny z budov, navršeny na hromady a pokropeny schváleným dezinfekčním prostředkem. Močůvka musí být ošetřena metodou vhodnou ke zničení viru.

b) Veškeré mobilní příslušenství musí být odstraněno z prostorů a odděleně očištěno a dezinfikováno.

c) Mastnota a ostatní nečistoty musí být odstraněny ze všech povrchů s použitím odmašťovače a povrchy pak musí být omyty vodou pod tlakem.

d) Dezinfekční prostředek se aplikuje znovu pokropením všech povrchů.

e) Dobře utěsněné stáje musí být dezinfikovány fumigací.

f) Opravy podlah, stěn a dalších poškozených částí musí podléhat souhlasu úředního veterinárního lékaře, danému po provedené kontrole, a musí být provedeny ihned.

g) Po skončení těchto oprav se provádí kontrola, kterou se ověří, zda tyto práce byly řádně provedeny.

h) Všechny části míst dokonale zbavené zápalných látek mohou být tepelně ošetřeny pomocí letovací lampy,

i) Všechny povrchy musí být poprášeny alkalickým dezinfekčním prostředkem, jehož pH je vyšší než 12,5, a nebo jiným schváleným dezinfekčním prostředkem. Po 48 hodinách působení se tento dezinfekční prostředek odstraní omytím vodou.

3. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:

Ošetření plamenometem nebo alkalickým dezinfekčním prostředkem (bod 2 písm. h) nebo i)) se musí opakovat za 14 dnů.

 

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení prasat

v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)

 

Kritéria

Rozhodnutí

pro utracení

proti utracení

klinické příznaky svědčící o klasickém moru prasat v kontaktních hospodářstvích

ano

ne

přemístění prasat z ohniska nákazy do kontaktních hospodářství po pravděpodobné době zavlečení viru do kontaminovaného hospodářství

ano

ne

umístění kontaktních hospodářství v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat

ano

ne

pravděpodobné šíření viru z ohniska nákazy před uplatněním eradikačních opatření

velká pravděpodobnost/ není známo

omezená pravděpodobnost

umístění kontaktních hospodářství ve vzdálenosti do 500 m od ohniska nákazy (v oblastech s mimořádně vysokým výskytem prasat je nutno uvažovat o větší vzdálenosti)

ano

ne

blízkost kontaktních hospodářství více než jednomu ohnisku

ano

ne

počet prasat v ohnisku nákazy nebo v kontaktním hospodářství

vysoký

nízký

 

 

 

 

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)

1. Obecné zásady:

a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním dozorem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou schváleny krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení viru klasického moru prasat;

c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při dlouhém skladování snižuje;

d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se zřetelem na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti předmětů, které mají být ošetřeny;

e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a nutná doba působení;

f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto požadavky:

- úplné nasáknutí steliva a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním prostředkem,

- umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, a to po předchozím odstranění nebo rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,

- další aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou výrobcem,

- likvidace vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli riziku šíření viru, podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

g) provádí-li se mytí tekutinami použitými pod tlakem, je nutno předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;

h) zařízení, vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná kontaminace, musí být umyty a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;

i) po provedení dezinfekčních prostupuje nutno zabránit nové kontaminaci;

j) záznamy o čištění a dezinfekci musí být k dispozici v dokumentaci hospodářství nebo dopravního prostředku.

 

2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných hospodářství:

a) předběžné čištění a dezinfekce:

- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru prasat. Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a nástrojů a přerušení dodávky proudu pro ventilaci;

- kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;

- musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění, musí být k jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;

- ihned po odvozu kadáverů k neškodnému odstranění musí být části hospodářství, v nichž byla ustájena prasata, a veškeré budovy, výběhy apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky po poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v souladu s § 46 této vyhlášky,

- všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí apod., musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s kadávery;

- použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po dobu nejméně 24 hodin;

b) závěrečné čištění a dezinfekce:

- použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu s bodem 3 písm. a);

- mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou;

- po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;

- po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou vodou, pokropí dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnou vodou.

3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:

a) použitá podestýlka a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;

b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl posledně přidán infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa nepovolí kratší dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny krajské veterinární správy k zajištění zničení viru klasického moru prasat.

 

4. Odchylně od bodu 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit pro hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

 

 

 

 

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o

provedení nouzového očkování (klasický mor prasat)

 

Kritéria

Svědčí

pro očkování

proti očkování

počet/křivka incidence ohnisek nákazy v předchozích 10 až 20 dnech

vysoký/ rychle stoupající

nízký/ rostoucí mírně či pomalu

umístění hospodářství, v nichž by mohlo být provedeno očkování, v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat

ano

ne

pravděpodobnost dalších ohnisek v oblasti v příštích 2 měsících či v delším období

vysoká

nízká

nedostatek zpracovatelské kapacity

ano

ne

 

 

 

 

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)

 

Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí splňovat přinejmenším následující kritéria:

a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání nákazy;

b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech opatření proti rychle se šířící nákaze;

c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodování v případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a zprostředkovat spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním centrem pro tlumení nákazy, ustaveným podle § 57 odst. 1;

d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek prostředků pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;

e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný a podrobný popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu nákazy zavedeny;

f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;

g) musí být pravidelně organizovány:

- školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a zdolávání nákazy,

- poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),

- nácvik komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze, zaměřených na místní orgány, osoby podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.

 

 

 

 

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Podmínky pro odeslání vajec z hospodářství, v němž vzniklo podezření

z nákazy (aviární influenza, newcastleská choroba)

 

Z hospodářství, v němž vzniklo podezření z aviární influenzy nebo newcastleské choroby, mohou být odesílána vejce do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků (dále jen "určený podnik"), jsou-li splněny následující podmínky:

1. vejce musí

a) vyhovovat požadavkům stanoveným ve zvláštním právním předpisu,

b) být odeslána přímo z hospodářství do určeného podniku. Každá zásilka musí být před odesláním zapečetěna úředním veterinárním lékařem vykonávajícím v hospodářství státní veterinární dozor a musí zůstat zapečetěna po celou dobu přepravy až do určeného podniku;

2. úřední veterinární lékař vykonávající v hospodářství státní veterinární dozor informuje o záměru odeslat vejce do určeného podniku krajskou veterinární správu, v jejímž obvodu je určený podnik;

3. krajská veterinární správa odpovědná za určený podnik zajistí, aby:

a) vejce uvedená v bodě 1 písm. b) byla v určeném podniku držena odděleně od ostatních vajec až do doby jejich ošetření,

b) skořápky těchto vajec byly považovány za vysokorizikový materiál a bylo s nimi nakládáno v souladu s požadavky zvláštního právního předpisu na vysokorizikové konfiskaty živočišného původu podle zvláštního právního předpisu,

c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec, uvedených v bodě 1 písm. b), a všechna místa, s nimiž vejce vešla do styku, byly vyčištěny a dezinfikovány takovým způsobem, aby byl virus influenzy ptáků zničen;

d) úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v hospodářství byl informován o všech zásilkách uvedených vajec.

 

______________________________

*)Část IV přílohy vyhlášky č. 200/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na vaječné výrobky.

**) Vyhláška č. 295/2003 Sb., o konfiskátech živočišného původu, jejich neškodném odstraňování a dalším zpracovávání.

 

 

 

 

 

Příloha č. 13 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Čištění a dezinfekce (aviární influenza, newcastleská choroba)

 

1. Předběžné čištění a dezinfekce:

a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem neškodného odstranění musí být části prostorů, kde byla drůbež umístěna, a všechny části ostatních budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při prohlídce po poražení, pokropeny dezinfekčním prostředkem schváleným pro použití v souladu s § 76 této vyhlášky, popřípadě § 88 této vyhlášky.

b) Veškeré části těl drůbeže nebo vejce, která by mohla kontaminovat budovy, ohrady, nářadí apod., musí být pečlivě sesbírány a neškodně odstraněny spolu s kadávery.

c) Použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřovaném povrchu nejméně 24 hodin.

2 Závěrečné čištění a dezinfekce:

a) Tuk a špína musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťujícího prostředku a omyty vodou.

b) Po omytí vodou se vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.

c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím prostředkem, opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuta vodou.

d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který je schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z následujících postupů:

- spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 °C,

- zakopání do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu škůdcům a volně žijícím ptákům, nebo

- narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro usnadnění fermentace) a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota dosahující 20 °C. Zůstávají přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v přístupu škůdcům a volně žijícím ptákům.

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 14 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Eradikace transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

 

1. Šetření uvedené v § 107 odst. 1 písm. a) této vyhlášky musí zjistit:

a) u skotu:

- veškeré ostatní přežvýkavce v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,

- veškeré potomky samic skotu, u kterých byla nákaza potvrzena, narozené po

- vypuknutí klinických příznaků onemocnění nebo v průběhu 2 let před jejich vypuknutím,

- veškerá zvířata z kohorty zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,

- možný původ nákazy,

- další zvířata v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, anebo v jiných hospodářstvích, která mohla být infikována původcem TSE nebo která byla vystavena stejnému způsobu krmení nebo zdroji kontaminace,

- přepravu krmiv, která mohla být kontaminována, jiných materiálů nebo jakýkoli jiný způsob, kterým mohl být přenesen původce TSE do hospodářství nebo z hospodářství;

b) u ovcí a koz:

- veškeré ostatní přežvýkavce mimo ovcí a koz v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,

- pokud je to možné, rodiče, veškerá embrya, vajíčka a poslední potomky zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,

- navíc ke zvířatům uvedeným ve druhé odrážce veškeré ostatní ovce a kozy v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena,

- možný původ nákazy a jiná hospodářství, v nichž se nacházejí zvířata, embrya nebo vajíčka, která mohla být infikována původcem TSE nebo která byla vystavena stejnému způsobu krmení nebo zdroji kontaminace,

- přepravu krmiv, která mohla být infikována, jiných materiálů nebo jakýkoli jiný způsob, kterým mohl být přenesen původce BSE do hospodářství nebo z hospodářství.

2. Opatření stanovená v § 107 odst. 1 písm. b) bodě 2 této vyhlášky zahrnují přinejmenším:

a) v případě potvrzení BSE u skotu utracení a neškodné odstranění skotu zjištěného šetřením uvedeným v bodě 1 písm. a) (první, druhé a třetí odrážce). V závislosti na nákazové situaci a možnosti zpětného sledování zvířat v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, lze rozhodnout o tom, že nebude utracen a neškodně odstraněn veškerý skot v hospodářství zvířete, u kterého byla nákaza potvrzena, uvedený v bodě 1 písm. a) (první odrážce);

b) v případě potvrzení TSE u ovcí a koz od 1. října 2003

1. utracení a neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé a třetí odrážce), nebo

2. utracení a neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé a třetí odrážce) s výjimkou

- plemenných beranů genotypu ARR/ARR,

- plemenných bahnic, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ,

- ovcí, které mají nejméně jednu alelu ARR a jsou určeny pouze k porážce,

3. přichází-li nakažené zvíře z jiného hospodářství, mohou být uvedená opatření uplatněna v hospodářství původu. Nachází-li se nakažené zvíře ve stádě, které je paseno na pastvině používané pro společnou pastvu více než jednoho stáda, může krajská veterinární správa na základě zvážení všech epizootologických faktorů uplatnit uvedená opatření pouze ve stádě, v němž se nachází nakažené zvíře;

c) v případě potvrzení BSE u ovce nebo kozy utracení nebo neškodné odstranění všech ovcí a koz, embryí a vajíček zjištěných šetřením uvedeným v bodě 1 písm. b) (druhé až páté odrážce).

3.1. Do hospodářství, v němž byla provedena opatření podle bodu 2 písm. b) č. 1 nebo 2, mohou být přemísťovány pouze

a) ovce samčího pohlaví s genotypem ARR/ARR,

b) ovce samičího pohlaví, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ, c) kozy za předpokladu, že

- v hospodářství jsou pouze ovce s genotypem ARR/ARR,

- v hospodářství bylo po likvidaci stáda provedeno důkladné čištění a dezinfekce všech prostor sloužících k ustájení zvířat,

- hospodářství je podrobeno cílenému sledování (monitoringu) na TSE včetně vyšetření všech vyřazených (utracených, poražených) a v hospodářství uhynulých koz starších 18 měsíců rychlými testy na klusavku.

3.2. V hospodářství, v němž byla provedena opatření podle bodu 2 písm. b) č. 1 nebo 2, mohou být využívány pouze následující zárodečné produkty ovcí:

a) sperma beranů genotypu ARR/ARR,

b) embrya ovcí, které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ.

 

4. Nejpozději do 1. ledna 2006 je možno povolit, aby byly do hospodářství uvedeného v bodě 2 písm. b) č. 1 nebo 2 přemísťovány nebřezí jehnice neznámého genotypu, je-li obtížné získat ovce známého genotypu (které mají nejméně jednu alelu ARR a nemají alelu VRQ).

5. Po provedení opatření uvedených v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2

a) přemístění ovcí s genotypem ARR/ARR z hospodářství nepodléhá žádnému omezení,

b) ovce, které mají pouze jednu alelu ARR, mohou být přemístěny z hospodářství pouze přímo na jatky k poražení pro lidskou spotřebu nebo k neškodnému odstranění,

c) ovce jiných genotypů mohou být přemístěny z hospodářství pouze k neškodnému odstranění.

6. Omezení uvedená v bodech 3 a 5 platí v hospodářství po dobu 3 let od

a) data dosažení statusu ARR/ARR všech ovcí v hospodářství,

b) posledního data, k němuž byly v hospodářství chovány ovce a kozy podléhající uvedeným opatřením,

c) data zahájení zesíleného sledování, jde-li o chov koz.

7. Je-li frekvence alel v rámci plemene nebo hospodářství nízká, anebo je-li třeba zabránit příbuzenské plemenitbě, je možno rozhodnout

a) o odkladu utracení a neškodného odstranění zvířat uvedeného v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2 až o 2 roky,

b) povolit přemístění jiných ovcí, než jsou uvedeny v bodě 3, do hospodářství uvedených v bodě 2 písm. b) č. 1 a 2 pod podmínkou, že tyto ovce nemají alelu VRQ.

8. Jestliže se postupuje podle bodů 4 a 7, musí být sděleno Komisi, za jakých podmínek a podle jakých hledisek k tomuto postupu došlo.

 

 

 

 

Příloha č. 15 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Systém sledování (monitoringu) transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE)

 

A)

 

I. Skot

 

1. Obecně:Sledování u skotu se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými Státní veterinární správou v souladu s předpisy Evropských společenství.

2. Sledování u zvířat poražených pro lidskou spotřebu:

2.1. Veškerý skot starší než 24 měsíců:

- podléhající nutné porážce, nebo

- poražený v souladu se zvláštním právním předpisem, s výjimkou zvířat bez klinických příznaků onemocnění, poražených v rámci programu ozdravování,

se vyšetřuje na B SE.

2.2. Veškerý skot starší než 30 měsíců:

- podléhající normální porážce pro lidskou spotřebu, nebo

- poražený v rámci programu ozdravování v souladu se zvláštním právním předpisem, ale nevykazující klinické příznaky onemocnění,

se vyšetřuje na BSE.

 

3. Sledování u zvířat neporazených pro lidskou spotřebu:

3.1. Veškerý skot starší než 24 měsíců, který uhynul nebo byl usmrcen, ale který nebyl

- usmrcen v rámci vypuknutí nákazy, jako je např. slintavka a kulhavka,

- poražen pro lidskou spotřebu,

se vyšetřuje na BSE.

4. Sledování u zvířat zakoupených za účelem likvidace podle předpisu Evropských společenství:

Nebude uplatňováno v České republice.

5. Sledování u ostatních zvířat:

Kromě vyšetření v bodech 2 a 3 může být rozhodnuto o sledování dalšího skotu, zejména pokud tato zvířata pocházejí ze států s místním výskytem BSE, požívala krmiva, která mohla být kontaminována, anebo se narodila matkám nakaženým BSE nebo pocházejí od matek nakažených BSE.

6. Opatření po vyšetření:

6.1. Bylo-li zvíře poražené pro lidskou spotřebu vybráno k vyšetření na BSE, opatří se tělo tohoto zvířete označením zdravotní nezávadnosti stanoveným ve zvláštním právním předpisu, a to až po obdržení negativního výsledku rychlého testu.

6.2. Je-li na jatkách používán úřední systém zaručující, že před obdržením negativního výsledku rychlého testu neopustí jatky žádné části vyšetřovaných zvířat opatřené označením zdravotní nezávadnosti, může být udělena výjimka z ustanovení bodu 6.1.

6.3. Veškeré části těla zvířete vyšetřeného na B SE jsou včetně kůže pozastaveny pod dohledem úředního veterinárního lékaře až do obdržení negativního výsledku rychlého testu, pokud nejsou neškodně odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem.

6.4. Veškeré části těla zvířete vyšetřeného rychlým testem s pozitivním výsledkem jsou včetně kůže neškodně odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem, s výjimkou materiálů, které mají být uchovávány společně se záznamy stanovenými v části B bodě III.

6.5. Je-li zvíře poražené pro lidskou spotřebu vyšetřeno rychlým testem s pozitivním výsledkem, jsou mimo těla tohoto zvířete neškodně odstraněna v souladu s bodem 6.4. také těla nejméně jednoho zvířete, které bezprostředně předchází na stejné porážecí lince pozitivně vyšetřenému zvířeti, a dvou zvířat, která bezprostředně následují na stejné porážecí lince po pozitivně vyšetřeném zvířeti.

6.6. Je-li na jatkách používán systém, který brání kontaminaci mezi těly zvířat, může být udělena výjimka z ustanovení bodu 6.5.

 

II. Ovce a kozy

1. Obecně

Sledování u ovcí a koz se provádí v souladu s laboratorními metodami stanovenými Státní veterinární správou v souladu s předpisy Evropských společenství.

2. Sledování u zvířat poražených pro lidskou spotřebu:

Zvířata starší než 18 měsíců nebo zvířata, která mají prořezány více než 2 stálé řezáky a která jsou poražena pro lidskou spotřebu, jsou vyšetřena v souladu se stanoveným počtem vzorků, který činí 25 % z odhadovaného nebo zaznamenaného počtu vyřazených bahnic poražených v roce 2000. Odběr vzorků je reprezentativní pro každou oblast a pro každé roční období. Velikost vzorku se určuje tak, aby byly s ohledem na původ, druh, stáří, plemeno, produkční typ nebo jiné vlastnosti zastoupeny veškeré skupiny zvířat. Věk zvířat se odhaduje podle chrupu, obvyklých známek dospělosti nebo podle jiných spolehlivých informací. Pokud je to možné, má se zabránit vícenásobnému odběru vzorků ve stejném stádě.

 

 

 

 

3. Sledování u zvířat neporazených pro lidskou spotřebu:

Zvířata starší než 18 měsíců nebo zvířata, která mají prořezány více než 2 stálé řezáky a která uhynula nebo byla usmrcena, ale která nebyla

- usmrcena v rámci vypuknutí nákazy, jako je např. slintavka a kulhavka,

- poražena pro lidskou spotřebu,

jsou vyšetřena v souladu se stanoveným počtem vzorků, který činí 50 % z odhadovaného počtu uhynulých zvířat (odhadovaná úmrtnost 1 %). Odběr vzorků je reprezentativní pro každou oblast a pro každé roční období. Velikost vzorku se určuje tak, aby byly s ohledem na původ, druh, stáří, plemeno, produkční typ nebo jiné vlastnosti zastoupeny veškeré skupiny zvířat. Věk zvířat se odhaduje podle chrupu, obvyklých známek dospělosti nebo podle jiných spolehlivých informací. Pokud je to možné, má se zabránit vícenásobnému odběru vzorků ve stejném stádě.

4. Sledování u ostatních zvířat:

Kromě sledování uvedeného v bodech 2 a 3 může být rozhodnuto o sledování dalších zvířat, zejména

- zvířat používaných k produkci mléka,

- zvířat pocházejících ze států s místním výskytem TSE,

- zvířat, která požívala krmiva, jež mohla být kontaminována,

- zvířat narozených matkám nakažených TSE nebo pocházejících od matek nakažených TSE,

- zvířat ze stád nakažených TSE.

 

5. Opatření po vyšetření:

5.1. Bylo-li zvíře poražené pro lidskou spotřebu vybráno k vyšetření na TSE, opatří se tělo tohoto zvířete označením zdravotní nezávadnosti, stanoveným ve zvláštním právním předpise, a to až po obdržení negativního výsledku rychlého testu.

5.2. Je-li na jatkách používán úřední systém zaručující, že před obdržením negativního výsledku rychlého testu neopustí jatky žádné části vyšetřovaných zvířat opatřené označením zdravotní nezávadnosti, může být udělena výjimka z ustanovení bodu 5.1.

5.3. Veškeré části těla zvířete vyšetřeného na TSE jsou včetně kůže pozastaveny pod dohledem úředního veterinárního lékaře až do obdržení negativního výsledku rychlého testu, pokud nejsou neškodně odstraněny v souladu se zvláštním právním predpisem.

5.4. Veškeré části těla zvířete vyšetřeného rychlým testem s pozitivním výsledkem jsou včetně kůže neškodně odstraněny v souladu se zvláštním právním předpisem % s výjimkou materiálů, které mají být uchovávány společně se záznamy stanovenými v části B bodě III.

 

6. Genotypizace:

6.1. U každého pozitivního případu TSE se stanoví genotyp prionové bílkoviny.

6.2. Kromě zvířat, která se podrobila genotypizaci podle bodu 6.1., se stanoví genotyp prionové bílkoviny namátkově vybrané části vzorku ovcí vyšetřených podle části A oddílu II bodu 2. Tato část vzorku představuje nejméně 1 % z celkového vzorku, nejméně však 100 zvířat. Výjimečně může Státní veterinární správa rozhodnout, že bude genotypizace prováděna u stejného počtu zvířat podobného věku.

III. Ostatní živočišné druhy:

Státní veterinární správa může rozhodnout o sledování TSE i u jiných živočišných druhů, než jsou skot, ovce a kozy.

 

 

 

 

B)

 

I. Informace, které mají být uvedeny ve zprávách:

1. Počet podezřelých případů u jednotlivých živočišných druhů, na které se vztahuje zákaz přemísťování v souladu s § 105 odst. 1 a 2 této vyhlášky.

2. Počet podezřelých případů u jednotlivých živočišných druhů podrobených laboratornímu vyšetření v souladu s § 106 odst. 1 této vyhlášky a výsledky tohoto vyšetření.

 

3. Počet stád, ve kterých byly podle § 105 odst. 1 až 3 a § 106 odst. 1 této vyhlášky hlášeny a šetřeny podezřelé případy u ovcí a koz.

4. Odhadovaná velikost jednotlivých subpopulací uvedených v části A oddílu I bodu 3.

5. Počet kusů skotu vyšetřeného v jednotlivých subpopulacích uvedených v části A oddílu I bodech 2, 3 a 5, metoda výběru vzorku a výsledky vyšetření.

6. Odhadovaná velikost subpopulací uvedených v části A oddílu II bodech 2 a 3, které byly vybrány k odběru vzorků.

7. Počet ovcí, koz a stád vyšetřených v jednotlivých subpopulacích uvedených v části A oddílu II bodech 2 až 4, metoda výběru vzorku a výsledky vyšetření.

8. Počet, věkové a zeměpisné rozložení pozitivních případů BSE a klusavky. Stát původu pozitivních případů BSE a klusavky, pokud není stejný jako stát předkládající zprávu. Počet a zeměpisné rozložení stád pozitivních na klusavku. U každého případu BSE by měl být uveden rok, popřípadě i měsíc narození zvířete.

9. Pozitivní případy TSE potvrzené u jiných živočišných druhů, než jsou skot, ovce a kozy.

10. Genotyp, popřípadě i plemeno všech zvířat, od kterých byly odebrány vzorky v jednotlivých subpopulacích.

 

II. Záznamy:

1. Po dobu 7 let se uchovávají záznamy o:

- počtu a typech zvířat, na která se vztahuje zákaz přemísťování uvedený v § 105 odst. 1 a 2 této vyhlášky;

- počtu a výsledcích klinického a epizootologického šetření uvedeného v § 105 odst. 1 a 2 této vyhlášky;

- počtu a výsledcích laboratorního vyšetření uvedeného v § 106 odst. 1 této vyhlášky;

- počtu, totožnosti a původu zvířat, od kterých byly odebrány vzorky v rámci sledování uvedeného v části A, popřípadě i údaje o věku, plemeni a anamnéze;

- genotypu prionového proteinu u pozitivních případů TSE.

2. Laboratoř provádějící vyšetření uchovává po dobu 7 let veškeré záznamy o vyšetřování, zejména laboratorní sešity, popřípadě i parafinové bločky a fotografie western blotů.

 

_______________________________

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 16 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Požadavky na studii o genotypech prionových proteinů u plemen ovcí

A) Definice

1. Alela je určena aminokyselinami kódovanými kodony 136, 154 a 171 genu prionového proteinu. Každá alela je označena třípísmenným kódem, jak je uvedeno v následující tabulce:

 

Alela

Aminokyselina kódovaná na 136. pozici

Aminokyselina kódovaná na 154. pozici

Aminokyselina kódovaná na 171. pozici

ARR

alanin

arginin

arginin

AHQ

alanin

histidin

glutamin

ARH

alanin

arginin

histidin

ARQ

alanin

arginin

glutamin

VRQ

valin

arginin

glutamin

2. Genotyp je určen kombinací dvou alel. Pokud není možné rozlišení mezi alelami ARQ a ARH, může být použit souhrnný název k popsání těchto dvou alel.

3. Stádem vysoké genetické hodnoty se rozumí:

a) stádo čistokrevných plemenných ovcí, jak je uvedeno v zákoně č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nebo

b) každé jiné stádo ovcí, které je úředně uznáno jako významné pro obchodování nebo pro produkci plemenných ovcí a které si příslušný orgán přeje zařadit do studie,

téhož plemene, drženého v jednom hospodářství a pod odpovědností jednoho chovatele. Definice zahrnuje berany používané pro umělou inseminaci, ale nezahrnuje berany, kteří jsou drženi pouze za účelem plemenitby s komerčními bahnicemi.

 

B) Parametry pro studii genotypu prionového proteinu ovcí ze stád vysoké genetické hodnoty

1. Odběr vzorků se provádí od ovcí pocházejících ze stáda vysoké genetické hodnoty, jak je uvedeno v části A.

2. Od každého plemene se odebírá nejméně 50 vzorků.

3. Vzorky se odebírají tak, aby byly reprezentativní pro celé plemeno ve státě.

4. Pokud systém odběru vzorků popsaných v bodech 2 a 3 neprokáže v rámci plemene ani jedno zvíře jako nositele alely ARR, plemeno podléhá intenzivnějšímu odběru vzorků.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 17 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Seznam nákaz ryb, měkkýšů a korýšů

 

1

2

nákaza (patogenní agens)

vnímavé druhy

seznam I

 

ryby:

 

infekční anemie lososů (ISA)

losos obecný (Salino salar)

seznam II

 

ryby:

 

virová hemoragická septikémie (VHS)

lososovití

 

lipan podhorní (Thymallus thymallus)

 

síh (Coregonus sp.)

 

štika obecná (Esox lucius)

 

kambala (Scophtalmus maximus)

infekční nekróza krvetvorné tkáně(IHN)

lososovití

 

štika obecná (Esox lucius)

měkkýši:

 

bonamióza (Bonamia ostreae)

ústřice jedlá (Ostrea edulis)

marteilióza (Marteilla refrigens)

ústřice jedlá (Ostrea edulis)

seznam III

 

ryby:

Podle směrnice Rady 93/54/EHS bude upřesněno podle čl. 12 a 13.

infekční nekroza pankreatu (IPN)

jarní virémie kaprů (SVC)

renibakterióza - BKD

(Renibacterium salmonidarum)

furunkulóza (Aeromonas salmonicida)

yersinióza - ERM (Yersinia ruckeri)

gyrodaktylóza (Gyrodactylus salaris)

korýši:

mor raků (Aphanomyces astaci)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 18 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

Schválená pásma a hospodářství pro ryby (kontinentální)

 

A) Kontinentální pásma pro ryby (příloha č. 17, sloupec 2, seznam II)

1. Kontinentální pásmo (dále jen "pásmo") tvoří

a) části území, které zahrnuje celé povodí od pramenů vodních cest po Ústí řeky, popřípadě i více než jedno povodí, v němž jsou ryby chovány, drženy nebo loveny, anebo

b) části povodí od pramenů vodních cest po přírodní či umělou přehradu, která brání migraci ryb z dolního toku.

Velikost a zeměpisná poloha pásma musí být takové, aby byla na nejmenší míru snížena možnost rekontaminace, např. migrujícími rybami. Splnění tohoto požadavku může vyžadovat zřízení nárazníkového pásma, ve kterém budou uskutečňovány programy sledování (monitoringu) a které samo nebude mít status schváleného pásma.

2. Pásmo může být schváleno, jestliže

a) žádná ryba v něm neprojevovala po dobu nejméně 4 let klinické nebo jiné příznaky jedné či více nákaz uvedených v příloze č. 17 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce,

b) všechna hospodářství v pásmu jsou pod státním veterinárním dozorem a během posledních 2 let v nich byly prováděny 2 veterinární kontroly ročně. Tyto kontroly se provádějí v ročních obdobích, kdy teplota vody příznivě ovlivňuje rozvoj uvedených nákaz, a zahrnují alespoň

aa) prohlídku ryb, které vykazují anomálie,

bb) odběr vzorků podle plánu stanoveného Komisí, přičemž vzorky se neprodleně odesílají do schválené laboratoře k vyšetření na patogeny, které přicházejí v úvahu.

Pásma, ve kterých se podle záznamů nevyskytovaly nákazy uvedené pod písm. a), mohou získat schválení, pokud jejich zeměpisná poloha neumožňuje snadné zavlečení nákazy a pokud v nich fungoval dlouhodobý systém veterinární kontroly nákaz, trvající nejméně po dobu 10 let, během které

- byla sledována všechna hospodářství,

- byl uplatňován systém povinného hlášení nákaz a nebyl hlášen žádný případ nákazy,

- mohly do daného pásma vstupovat jen pohlavní buňky ryb z nákazou nezasaženého pásma nebo hospodářství, které poskytují rovnocenné veterinární záruky a jsou pod státním veterinárním dozorem.

Období 10 let lze zkrátit na 5 let, jestliže to odůvodňují výsledky vyšetření a jestliže -vedle splnění výše uvedených požadavků - byly v rámci sledování hospodářství provedeny ročně alespoň 2 veterinární kontroly, zahrnující prohlídku ryb, které vykazují anomálie, a odběr vzorků alespoň 30 ryb při každé kontrolní návštěvě,

c) pokud není v pásmu žádné hospodářství, které má být schváleno, jsou v souladu s písmenem b) prováděny po dobu 4 let 2 veterinární kontroly ročně, a to ryb z níže ležící části povodí,

d) laboratorní vyšetření vzorků ryb, odebraných během veterinárních kontrol, skončila s negativními výsledky z hlediska patogenů, které přicházejí v úvahu.

Jde-li o schválení povodí (jeho části), začínajícího v sousedním státě nebo společného dvěma státům, žádají o schválení oba státy.

3. Schválení pásma trvá, jestliže

a) ryby vstupující do pásma pocházejí z jiného schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství,

b) každé hospodářství prochází v souladu s bodem 2 písm. b) 2 veterinárními kontrolami ročně s výjimkou hospodářství bez jedinců určených k chovu, která jsou kontrolována jednou ročně. Vzorky se odebírají v každém roce střídavě v 50 % všech hospodářství v pásmu,

c) výsledky laboratorních vyšetření vzorků ryb odebraných při veterinárních kontrolách jsou negativní ve vztahu k původcům nákaz uvedených v příloze č. 17 (sloupci l, seznamu II) k této vyhlášce,

 

d) osoby provozující nebo odpovědné za hospodářství vedou záznamy o vstupu ryb do hospodářství, které obsahují všechny informace nezbytné pro stálé sledování zdravotního stavu ryb.

4. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:

a) Dojde-li k jakémukoli mimořádnému úhynu ryb, popřípadě k jiné skutečnosti, která by mohla vést k podezření, že mezi rybami propukla některá z nákaz uvedených v příloze č. 17 (sloupci I, seznamu II) k této vyhlášce, musí být co nejdříve hlášena orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Státní veterinární správa okamžitě pozastaví schválení pásma nebo jeho části.

b) Vzorek nejméně 10 nemocných ryb musí být v takovém případě zaslán do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Výsledky vyšetření musí být neprodleně oznámeny Státní veterinární správě.

c) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření z hlediska příslušných patogenů negativní, ale zároveň pozitivní z jiného důvodu, obnoví Státní veterinární správa schválení.

d) Nelze-li stanovit diagnózu, musí být provedena další veterinární kontrola po 15 dnech od prvního odběru vzorků. Při této kontrole musí být odebráno dostatečné množství vzorků nemocných ryb a odesláno do schválené laboratoře za účelem vyšetření na patogeny, přicházející v úvahu. Jsou-li výsledky těchto vyšetření opět negativní, anebo nevyskytují-li se již v příslušném místě další nemocné ryby, obnoví Státní veterinární správa schválení.

e) Jsou-li výsledky laboratorního vyšetření pozitivní, zruší Státní veterinární správa schválení pásma (jeho části). Jeho obnovení je podmíněno tím, že

aa) v případě výskytu ohniska nákazy všechny ryby v hospodářství, v němž se vyskytla nákaza, budou usmrceny a všechny nakažené, popřípadě kontaminované ryby likvidovány, a hospodářství a jeho vybavení budou dezinfikovány podle pokynů a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

bb) po likvidaci ohniska nákazy budou opět plněny podmínky uvedené v bodě 2.

f) O pozastavení, obnovení a odnětí schválení pásma (jeho části) musí být uvědomeny Komise a členské státy.

 

B) Kontinentální hospodářství pro ryby (příloha č. 17, sloupec 2, seznam II)

1. Kontinentální hospodářství pro ryby (dále jen "hospodářství"), ležící mimo schválené pásmo, může být schváleno, jestliže

a) je zásobováno vodou ze studny, vrtu nebo pramene. Nachází-li se takový vodní zdroj mimo hospodářství, musí být voda dodávána přímo do hospodářství a musí být vedena potrubím, anebo se souhlasem krajské veterinární správy otevřeným nebo přírodním kanálem, pokud to nemůže být pro hospodářství zdrojem nákazy a pokud to neumožňuje pronikání volně žijících ryb do hospodářství. Vodní kanál musí být pod kontrolou hospodářství, a v případech, kdy to není možné, pod kontrolou orgánů vykonávajících státní veterinární dozor;

b) níže po proudu musí být umístěna přirozená či umělá překážka, která brání pronikání volně žijících ryb do hospodářství;

c) je-li to nezbytné, je hospodářství chráněno proti záplavám a průsaku vody;

d) splňuje přiměřeně požadavky uvedené v části A bodě 2. Je-li požadováno schválení na základě záznamů o nepřítomnosti nákaz a systému veterinární kontroly fungujícího po dobu 10 let, musí se hospodářství alespoň jednou ročně podrobit klinické prohlídce a odběru vzorků, které se vyšetřují ve schválené laboratoři na patogeny, přicházející v úvahu;

e) plní další opatření, ukládaná orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, je-li to považováno za nezbytné v zájmu ochrany před zavlečením nákaz. Taková opatření mohou zahrnovat zejména zřízení nárazníkového pásma kolem hospodářství, ve kterém se uskutečňuje program sledování, a zábrany proti vnikání nosičů patogenů do prostorů hospodářství.

Nicméně:

aa) nové hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písmeny a), b), c) a e) a které zahájilo svou činnost spojenou s rybami i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru vzorků, požadovaného pro udělení schválení;

bb) hospodářství, které splňuje požadavky uvedené pod písmeny a), b), c) a e) a které po určitém přerušení obnovilo svou činnost spojenou s rybami i jejich pohlavními buňkami ze schváleného pásma nebo ze schváleného hospodářství v neschváleném pásmu, může získat schválení i bez odběru vzorků, požadovaného pro udělení schválení, za předpokladu, že

- nákazová situace v hospodářství za poslední 4 roky jeho provozu je známá orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. Pokud však toto hospodářství bylo v provozu méně než 4 roky, bere se v úvahu skutečná doba jeho provozu,

- hospodářství nepodléhalo mimořádným veterinárním opatřením z hlediska nákaz uvedených v příloze č. 17 (sloupci 1, seznamu II) k této vyhlášce a nijak se v hospodářství proti těmto nákazám nepostupovalo,

- před vstupem ryb a jejich pohlavních buněk do hospodářství došlo k jeho vyčištění a dezinfekci, a to po alespoň patnáctidenním období pod dohledem úředního veterinárního lékaře, v jehož průběhu bylo hospodářství prázdné.

2. Schválení hospodářství trvá, jsou-li nadále plněny požadavky uvedené v části A bodě 3. Jednou ročně však musí být prováděn odběr vzorků.

3. Pozastavení, obnovení a odnětí schválení:

Postupuje se v souladu s podmínkami uvedenými v části A bodě 4.

 

 

 

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Seznam nákaz mlžů (k § 123 odst. 2 písm. b))

 

Nákaza

Původce nákazy

Vnímavý druh

Haplosporidiosis

Haplosporidium nelsoni

Crassostrea virginica

Haplosporidium costale

Crassostrea virginica

Perkinosis

Perkinsus marinus

Crassostrea virginica

Perkinsus olseni

Haliotis rubra

 

Haliotis laevigata

Mikrokytosis

Mikrokytos mackini

Crassostrea gigas

O. edulis

O. puelchana

O. denselomellosa

Tiostrea chilensis

Mikrokytos roughleyi

Saccostrea commercialis

Iridovirosis

Oyster velar virus

Crassostrea gigas

Marteiliosis

Marteilia sidneyi

Saccostrea commercialis

 

 

Příloha č. 20 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

zrušena vyhláškou č. 356/2004 Sb.

 

Příloha č. 21 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

zrušena vyhláškou č. 356/2004 Sb.

 

 

Příloha č. 22 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

zrušena vyhláškou č. 356/2004 Sb.

 

 

 

Příloha č. 23 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Stádo, hospodářství, stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy,

úředně prosté nebo prosté brucelozy a enzootické leukózy skotu

A) Tuberkulóza

I. Stádo skotu úředně prosté tuberkulózy

1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže

a) všechna zvířata v něm jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;

b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativními výsledky nejméně 2 intradermálními tuberkulinacemi, provedenými podle pokynů a pod dohledem krajské veterinární správy, přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení jakékoli infekce ze stáda a druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci. Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata, která pocházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace alespoň 60 dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;

c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů zařazen do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální tuberkulinaci, provedenou během 30 dnů před, anebo 30 dnů po dni vstupu zvířete do stáda. V druhém případě musí být zvíře izolováno (zvířata izolována) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení této tuberkulinace nemusí být vyžadováno pro přemístění zvířat v rámci vlastního území, jsou-li přemísťována ze stáda úředně prostého tuberkulózy a nejsou-li přemísťována mezi stády zařazenými do systému sítí epizootologického sledování.

2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy, jestliže

a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);

b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházejí ze stád se statusem stádo úředně prosté tuberkulózy;

c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat narozených v hospodářství a mladších 6 týdnů, jsou podrobena v ročních intervalech běžné tuberkulinaci. Státní veterinární správa však může pro stát nebo jeho část (region), pokud se ve všech stádech skotu uskutečňuje program ozdravování skotu od tuberkulózy, změnit frekvenci běžných testů takto:

aa) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda prodloužen na 2 roky. V případě samců k výkrmu, chovaných v izolované epizootologické jednotce, nemusí být tuberkulinace prováděna, jestliže tato zvířata přicházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy a je zaručeno, že nebudou použita k plemenitbě a budou přemístěna přímo na porážku,

bb) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním prodloužen na 3 roky, anebo může být stáří, ve kterém musí být zvířata podrobena tomuto testování, zvýšeno na 24 měsíců,

cc) není-li průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, stanovený k 31. prosinci každého roku, během 2 posledních tříletých kontrolních období Vyšší než 0,1 % ze všech stád v dané oblastí, může být interval mezi běžným testováním prodloužen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od tuberkulinací, jestliže

- před vstupem do stáda jsou všechna zvířata podrobena intradermální tuberkulinaci s negativními výsledky, anebo jestliže

- veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní změny a každá z těchto změn je histopatologicky a bakteriologicky vyšetřena na průkaz tuberkulózy.

Státní veterinární správa také může zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu tuberkulózy.

 

3. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na tuberkulinaci, anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při vyšetření po poražení (post mortem). Jeli nějaké zvíře považováno za pozitivně reagující, odstraní se ze stáda a porazí. U pozitivně reagujícího nebo poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná vyšetření po poražení, laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane pozastavený až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li přítomnost tuberkulózy potvrzena, může být pozastavení statusu stáda zrušeno poté, když se provede s negativními výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů, a to nejméně 42 dnů po odstranění pozitivně reagujícího zvířete, nebo

c) ve stádě jsou zvířata s dubiózními výsledky intradermální tuberkulinace. V takovém případě zůstane status stáda pozastavený až do doby, než je na základě dalšího vyšetření spolehlivě objasněn zdravotní stav těchto zvířat, a tato zvířata musí být izolována od ostatních zvířat až do tohoto objasnění (další tuberkulinací po 42 dnech, anebo postmortálním nebo laboratorním vyšetřením). Jestliže se však provádějí běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace, může Státní veterinární správa v případě stáda, v němž nebylo nejméně po dobu 3 let potvrzeno žádné pozitivně reagující zvíře, rozhodnout, že nebude přemísťování ostatních zvířat ve stádě omezováno, pokud zdravotní stav všech dubiózně reagujících zvířat bude objasněn další tuberkulinací po 42 dnech a do jeho objasnění nebude žádné zvíře z hospodářství vstupovat do obchodování uvnitř Unie. Vykazuje-li při této další tuberkulinaci jakékoli zvíře pozitivní nebo dubiózní reakci, postupuje se podle písmene b). Je-li výskyt tuberkulózy následně potvrzen, musí být všechna zvířata, která opustila hospodářství od doby posledního nepochybného testování stáda, vyhledána a vyšetřena.

4. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je výskyt tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním vyšetření. K odejmutí statusu může dojít i tehdy, jestliže

a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) při vyšetření po poražení byly zjištěny klasické tuberkulózní změny, nebo

c) na základě epizootologického šetření byla stanovena pravděpodobnost infekce, nebo

d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statutu považováno za nezbytné z hlediska tlumení tuberkulózy.

V těchto případech musí krajská veterinární správa zahájit sledování a vyšetřování každého stáda, o kterém se domnívá, že je dána jeho epizootologická souvislost se stádem, o jehož status se jedná. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se neobnoví až do doby, než se dokončí čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata starší 6 týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4 měsících a nejpozději za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivně reagujícího zvířete.

 

 

 

 

II. Stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy

1. Na základě informací, poskytovaných každoročně Komisi o nákazové situaci, mohou být stát nebo jeho část (region) prohlášeny úředně prostými tuberkulózy, jestliže

a) procento stád skotu, která jsou potvrzena jako infikovaná tuberkulózou, nebylo v 6 po sobě následujících letech vyšší než 0,1 % ze všech stád a nejméně 99,9 % stád dosáhlo každoročně v 6 po sobě následujících letech statusu stádo úředně prosté tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto druhého procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;

b) veškerý skot je požadovaným způsobem identifikován;

c) veškerý poražený skot je podroben vyšetření po poražení;

d) jsou dodržovány postupy pro event. pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy.

2. Status stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy trvá, pokud jsou plněny podmínky uvedené v bodě 1. Jestliže však existuje důkaz o významné změně nákazové situace, pokud se týká tuberkulózy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme status stát nebo jeho část (region) úředně prosté tuberkulózy, a to až do doby, než jsou splněny požadavky, stanovené uvedeným rozhodnutím.

 

B) Brucelóza

I. Stádo skotu úředně prosté nebo prosté brucelozy

1. Stádo skotu je úředně prosté brucelozy, jestliže

a) všechna zvířata v něm jsou nejméně po dobu posledních 6 měsíců prostá klinických příznaků brucelozy;

b) není v něm žádný skot, který byl očkován proti bruceloze, s výjimkou samic, které byly očkovány nejméně před 3 lety;

c) veškerý skot starší 12 měsíců byl podle pokynů a pod dohledem krajské veterinární správy podroben s negativními výsledky jednomu z následujících režimů testování:

aa) 2 sérologickým testům v intervalech více než 3 měsíce a méně než 12 měsíců,

bb) 3 testům se vzorky mléka v intervalech 3 měsíců, následovaným nejméně za 6 týdnů sérologickým testem;

d) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status stádo úředně prosté brucelozy, a v případě skotu staršího 12 měsíců měl při vyšetření aglutinačním testem brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, anebo při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před, anebo 30 dnů po dni vstupu zvířete do stáda, negativní reakci. V druhém případě musí být zvíře izolováno (zvířata izolována) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní.

2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté brucelozy, jestliže:

a) je každoročně prováděn s negativními výsledky jeden z následujících režimů testování:

aa) 3 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

bb) 3 ELISA testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

cc) 2 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem,

dd) 2 ELISA testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem,

ee) 2 sérologické testy provedené v intervalu nejméně 3 měsíců a nejvíce 12 měsíců.

Státní veterinární správa však může, pokud nejsou stát nebo jeho část (region) úředně prosté brucelozy, ale ve všech stádech skotu se uskutečňuje program ozdravování skotu od brucelozy, změnit frekvenci běžných testů takto:

 

- není-li infikováno více než 1 % stád skotu, stačí, aby byly provedeny každý rok 2 kroužkové testy s mlékem nebo 2 ELISA testy s mlékem v intervalu nejméně 3 měsíců, anebo jeden sérologický test,

- bylo-li nejméně 99,8 % stád skotu uznáno za úředně prostá brucelozy nejméně po 4 roky, může být interval mezi kontrolním testováním prodloužen na 2 roky, jestliže jsou vyšetřována všechna zvířata starší 12 měsíců, anebo - provádí-li se vyšetřování každý rok - může být omezeno na zvířata starší 24 měsíců. Kontrolní testování musí být prováděno pomocí jednoho ze sérologických testů;

b) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status stádo úředně prosté brucelozy, a v případě skotu staršího 12 měsíců měl při vyšetřování aglutinačním testem brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, anebo při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před, anebo 30 dnů po dni vstupu zvířete do stáda, negativní reakci. V druhém případě musí být zvíře izolováno (zvířata izolována) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení uvedeného testu nemusí být vyžadováno pro přemístění zvířat v rámci vlastního území nebo jeho části (regionu), pokud v nich procento stád skotu infikovaných brucelózou nejméně v posledních 2 letech nepřesahuje 0,2 %, zvíře přichází ze stáda skotu úředně prostého brucelozy a během přepravy nepřišlo do styku se skotem s nižším zdravotním statusem;

c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda skotu prostého brucelozy zařazen do stáda úředně prostého brucelozy, jestliže je stár nejméně 18 měsíců, a pokud byl očkován proti bruceloze, bylo očkování provedeno více než před rokem. Taková zvířata však musí mít při vyšetření aglutinačním testem v průběhu 30 dnů předcházejících zařazení do stáda brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu, anebo jiného testu schváleného Komisí. Jsou-li však samice skotu ze stáda prostého brucelozy takto zařazena do stáda úředně prostého brucelozy, musí být toto stádo považováno za stádo prosté brucelozy, a to po dobu 2 let ode dne, ke kterému bylo do něho zařazeno poslední očkované zvíře.

3. Status stádo úředně prosté brucelozy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodech 1 a 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) jedno nebo více zvířat je na základě výsledků laboratorních testů nebo klinických příznaků považováno za podezřelé z brucelozy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, byl-li 2 aglutinačními testy, provedenými podle pokynů krajské veterinární správy u veškerého skotu ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test musí být proveden nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Bylo-li zvíře izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo úředně prosté brucelozy může být obnoven, jestliže byl aglutinačním testem prokázán brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a jestliže byl negativní výsledek reakce vazby komplementu, anebo byl zjištěn negativní výsledek jakékoli jiné kombinace testů schválených pro tento účel Komisí.

4. Status stádo úředně prosté brucelozy se odejme, jestliže na základě laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se pak neobnoví až do doby, kdy veškerý skot, přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy, je poražen, anebo stádo je podrobeno vyšetření, při němž všechna zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se provede nejdříve za 30 dnů po odstranění pozitivně reagujícího zvířete (zvířat). Jde-li o samice, které byly březí v době vzplanutí nákazy, musí být provedena konečná kontrola alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

5. Stádo skotu je prosté brucelozy, jestliže splňuje podmínky uvedené v bodě 1 písm. b) a c) a bylo provedeno očkování tímto způsobem:

a) samice skotu byly očkovány

aa) před dosažením stáří 6 měsíců živým očkovacím kmenem 19, nebo

bb) před dosažením stáří 15 měsíců inaktivní adjuvantní očkovací látkou 45/20, která byla registrována, nebo

cc) jinými očkovacími látkami schválenými Komisí a registrovanými,

b) skot mladší 30 měsíců byl očkován živým očkovacím kmenem 19, přičemž měl výsledek aglutinačního testu vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci vykazuje při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech nižší než 20 jednotek EHS.

6. Stádo skotu má i nadále status stádo prosté brucelozy, jestliže

a) je podrobeno jednomu z testovacích režimů uvedených v bodě 2 písm. a);

b) skot vstupující do stáda

aa) splňuje podmínky uvedené v bodě 2 písm. b), nebo

bb) přichází ze stád, která mají status stádo prosté brucelozy, a v případě skotu staršího 12 měsíců měl při vyšetření aglutinačním testem ve 30 dnech předcházejících vstupu do stáda nebo v izolaci po přemístění brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu, nebo

cc) přichází ze stád, která mají statut stádo prosté brucelozy, je mladší 30 měsíců a byl očkován živým očkovacím kmenem 19. Může mít výsledek aglutinačního testu vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci vykazuje při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech nižší než 20 jednotek EHS.

7. Status stádo prosté brucelozy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodech 5 a 6 nejsou nadále plněny, nebo

b) jedno nebo více zvířat starších 30 měsíců je na základě výsledků laboratorních testů nebo klinických příznaků považováno za podezřelé z brucelozy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, byl-li 2 aglutinačními testy, provedenými podle pokynů krajské veterinární správy u veškerého skotu ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test musí být proveden nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Bylo-li zvíře izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo prosté brucelozy může být obnoven, jestliže byl aglutinačním testem prokázán brucelózní titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a jestliže byl negativní výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného pro tento účel Komisí. Jsou-li zvířata vyšetřovaná podle předchozí části tohoto odstavce mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, mají-li výsledek aglutinačního testu vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci vykazují při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech nižší než 20 jednotek EHS.

8. Status stádo prosté brucelozy se odejme, jestliže na základě laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se pak neobnoví až do doby, kdy veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo stádo je podrobeno vyšetření, při němž všechna neočkovaná zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se provede nejdříve za 30 dnů po odstranění pozitivně reagujícího zvířete (zvířat). Jsou-li však vyšetřovaná zvířata mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, mají-li výsledek aglutinačního testu vyšší než 30 mj aglutinace/ml, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci vykazují při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech nižší než 20 jednotek EHS. Jde-li o samice, které byly březí v době vzplanutí nákazy, musí být provedena konečná kontrola alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

 

 

II. Stát nebo jeho část (region) úředně prosté brucelozy

1. Stát nebo jeho část (region) mohou být prohlášeny úředně prostými brucelozy, jestliže

a) žádný případ zmetání způsobený infekcí brucelami a žádná izolace B. abortus nebyly zaznamenány nejméně po 3 roky a nejméně 99,8 % stád skotu dosáhlo každoročně v 5 po sobě následujících letech statusu stádo úředně prosté brucelozy, přičemž výpočet tohoto procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku. Pokud však bude rozhodnuto o poražení celého stáda, neberou se v úvahu pro účely výše uvedeného výpočtu izolované výskyty, prokázané epizootologickým šetřením a způsobené přemístěním zvířat z území ležícího mimo území státu nebo jeho části (regionu), a stáda, jejichž status úředně prosté brucelozy byl pozastaven nebo odejmut z jiných důvodů, než pro podezření z nákazy, pokud Státní veterinární správa provede roční součet a v rámci každoročně poskytovaných informací o nákazové situaci uvědomí o těchto skutečnostech Komisi,

b) veškerý skot je požadovaným způsobem označen a evidován,

c) ohlašování případů zmetání je povinné a tyto případy jsou prověřeny krajskou veterinární správou.

2. Status stát nebo jeho část (region) úředně prosté brucelozy trvá, pokud je plněna povinnost vyplývající z bodu 3 a dále, jestliže

a) jsou plněny podmínky uvedené v bodě 1,

b) každoročně v prvních 5 letech po získání statusu byl veškerý skot starší 24 měsíců nejméně z 20 % stád vyšetřen s negativním výsledkem sérologickým testem, v případě mléčných stád vyšetřením vzorku mléka, provedeným podle pokynů krajské veterinární správy,

c) veškerý skot podezřelý z nakažení brucelózou je hlášen krajské veterinární správě a podroben epizootologickému šetření na brucelózu, zahrnujícímu přinejmenším 2 sérologická vyšetření krve, včetně reakce vazby komplementu, a mikrobiologické vyšetření vhodných vzorků,

d) během doby podezření, které pokračuje až do dosažení negativních výsledků testů uvedených pod písmenem c), se pozastavuje status stádo úředně prosté brucelozy jak v případě stáda původu nebo stáda tranzitu podezřelého kusu skotu, tak i v případě stád epizootologicky souvisejících,

e) v případě vzplanutí brucelozy, která se rozšířila, byl veškerý skot poražen. Zvířata zbývajících vnímavých druhů se podrobí vhodným testům a budovy a vybavení se vyčistí a dezinfikují.

3. Výskyt všech případů brucelozy musí být hlášen Komisi. Jestliže existuje důkaz o významné změně nákazové situace, pokud se týká brucelozy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme status stát nebo jeho část (region) úředně prosté brucelozy, a to až do doby, než jsou splněny požadavky, stanovené uvedeným rozhodnutím.

 

C) Enzootická leukóza skotu

I. Stádo skotu úředně prosté enzootické leukózy skotu

1. Stádo skotu je úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže v něm

a) v posledních 2 letech nebyl zaznamenán žádný případ enzootické leukózy skotu, a to buď klinicky nebo laboratorním vyšetřením, a žádný takový případ nebyl potvrzen, a

b) v posledních 12 měsících byla všechna zvířata starší 24 měsíců vyšetřena s negativními výsledky 2 testy, schválenými Komisí a provedenými v intervalu nejméně 4 měsíců, nebo

c) jsou splněny podmínky uvedené pod písm. a) a stádo se nachází ve státě nebo jeho části (regionu), které jsou úředně prosté enzootické leukózy skotu.

2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže

a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a),

b) každé zvíře zařazené do stáda přichází ze stáda úředně prostého enzootické leukózy skotu,

c) všechna zvířata starší 24 měsíců mají i nadále negativní výsledky vyšetření imunodifúzním testem v agaru nebo ELISA testem, prováděného v intervalech 3 let,

d) plemenná zvířata zařazená do stáda, pocházející z třetí země, byla dovezena za podmínek stanovených touto vyhláškou.

3. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) jedno nebo více zvířat jsou na základě výsledků laboratorních testů nebo klinických nálezů považována za podezřelá z enzootické leukózy skotu a podezřelá zvířata jsou okamžitě porážena.

4. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu zůstane pozastavený do doby, než jsou splněny následující požadavky:

1. Jestliže jediné zvíře v tomto stádě má pozitivní reakci při vyšetření jedním z testů uvedených v bodě 2 písm. c), anebo jestliže jediné zvíře v tomto stádě je podezřelé z nákazy na základě jiného důvodu, musí být

a) zvíře, které reagovalo pozitivně, a v případě krávy kterékoli její tele, vyřazeno ze stáda k poražení pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

b) všechna zvířata v tomto stádě starší 12 měsíců vyšetřena s negativními výsledky 2 sérologickými testy (v intervalu nejméně 4 měsíce a nejvíce 12 měsíců), provedenými nejméně 3 měsíce po odstranění pozitivně reagujícího zvířete a jeho případného potomka,

c) provedeno epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s infikovaným stádem, musí být podrobena opatřením uvedeným pod písmenem b).

Krajská veterinární správa však může udělit výjimku z povinnosti porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v bodě 2 písm. c).

2. Jestliže více než jedno zvíře v tomto stádě reagovalo pozitivně při vyšetření jedním z testů uvedených v bodě 2 písm. c), anebo jestliže více než jedno zvíře v tomto stádě je podezřelé z nákazy na základě jiného důvodu, musí být

a) zvířata, která reagovala pozitivně, a v případě krav jejich telata, ze stáda vyřazena k poražení pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

b) všechna zvířata v tomto stádě starší 12 měsíců vyšetřena s negativními výsledky 2 testy, schválenými Komisí a provedenými v intervalu nejméně 4 měsíce a nejvíce 12 měsíců,

c) všechna ostatní zvířata v tomto stádě po označení ponechána v hospodářství do dosažení stáří 24 měsíců. Po dosažení tohoto stáří musí být vyšetřena způsobem stanoveným Komisí. Krajská veterinární správa však může povolit, aby tato zvířata šla přímo na porážku pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

d) provedeno epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s infikovaným stádem, musí být podrobena opatřením uvedeným pod písmenem b).

Krajská veterinární správa však může udělit výjimku z povinnosti porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě po otelení a podrobeno opatřením uvedeným pod písmenem c).

II. Stát nebo jeho část (region) úředně prosté enzootické leukózy skotu

1. Na základě informací, poskytovaných každoročně Komisi o nákazové situaci, mohou být stát nebo jeho část (region) prohlášeny za úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže

a) jsou splněny všechny podmínky uvedené v oddílu I bodě 1 a nejméně 99,8 % stád skotu je úředně prostých enzootické leukózy skotu, nebo

b) v posledních 3 letech ve státě nebo jeho části (regionu) nebyl potvrzen žádný případ enzootické leukózy skotu, výskyt nádorů, u kterých je podezření, že jsou způsobeny virem enzootické leukózy skotu, je povinně hlášen a je provedeno šetření o příčině, a

aa) v případě státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců nejméně v 10 % stád, vybraných namátkově, v předchozích 24 měsících vyšetřena s negativními výsledky způsobem stanovenými Komisí,

bb) v případě části státu (regionu) byla všechna zvířata starší 24 měsíců v předchozích 24 měsících vyšetřena s negativními výsledky způsobem stanoveným Komisí, nebo

c) jakoukoli jinou metodou bylo prokázáno se spolehlivostí 99 %, že bylo infikováno méně než 0,2 % stád skotu.

2. Status stát nebo jeho část (region) úředně prosté leukózy skotu trvá, jestliže

a) všechna zvířata poražená na území státu nebo jeho části (regionu) jsou podrobena vyšetřením po poražení, při kterých všechny nádory, které by mohly být způsobeny virem enzootické leukózy skotu, jsou zasílány k laboratornímu vyšetření,

b) všechny případy enzootické leukózy skotu jsou hlášeny Komisi,

c) všechna zvířata, která reagují pozitivně při vyšetření jakýmkoli z testů, schválených Komisí, jsou poražena, a stáda, z nichž pocházejí, zůstávají podrobena omezením až do obnovení jejich statusu postupem podle oddílu 1 bodu 4,

d) všechna zvířata starší 2 let jsou vyšetřována jednou v prvních 5 letech po udělení statusu způsobem stanoveným Komisí, anebo jakoukoli jinou metodou, která se spolehlivostí 99 % prokáže, že bylo infikováno méně než 0,2 % stád skotu. Nebyl-li v průběhu nejméně 3 let zaznamenán žádný případ enzootické leukózy skotu v poměru jedno stádo z 10 000, může Komise rozhodnout, že běžné sérologické testy mohou být omezeny za předpokladu, že veškerý skot starší 12 měsíců v nejméně 1 % stád, vybraných namátkově každý rok, bude podroben testu schválenému Komisí.

3. Status stát nebo jeho část (region) úředně prosté enzootické leukózy skotu může být Komisí pozastaven, jestliže se šetřením provedeným podle bodu 2 zjistí významné změny nákazové situace, pokud se týká enzootické leukózy skotu. Tento status může být obnoven, jsou-li splněna kritéria stanovená stejným postupem.

 

Pozn.:

1. Pro účely části A této přílohy se skotem rozumí veškerý skot s výjimkou zvířat zúčastněných na kulturních nebo sportovních akcích, pro účely části B této přílohy se skotem rozumí veškerý skot s výjimkou samců k výkrmu, pokud přicházejí ze stád úředně prostých brucelozy a je zaručeno, že nebudou použiti k plemenitbě a budou přemístěni přímo na porážku.

2. Pro účely části B této přílohy se sérologickým testem rozumí buď aglutinační test se sérem, test s pufrovaným brucelovým antigenem, reakce vazby komplementu, aglutinační test s plazmou, kroužkový test s plazmou, mikroaglutinační test, individuální ELISA test s krví, popřípadě i jiný diagnostický test, schválený Komisí. Testem s mlékem se rozumí kroužkový test s mlékem nebo ELISA test s mlékem.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příloha č. 24 k vyhlášce č. 299/2003 Sb.

 

Hospodářství a stát nebo jeho část (region) úředně prosté nebo

prosté brucelozy ovcí a koz (B. melitensis)

 

I. Hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelozy

1. Hospodářstvím ovcí nebo koz úředně prostým brucelozy je jednak hospodářství, jež se nachází ve státě nebo jeho části (regionu), které byly uznány za úředně prosté brucelozy, jednak hospodářství, v němž

a) všechna zvířata vnímavá k bruceloze byla nejméně 12 měsíců prostá klinických nebo jiných příznaků této nákazy,

b) není žádná ovce nebo koza, která byla očkována proti bruceloze, kromě zvířat očkovaných nejméně před 2 roky očkovací látkou Rev. 1, anebo jinou očkovací látkou schválenou Komisí a registrovanou,

c) všechny ovce a kozy starší 6 měsíců byly vyšetřeny s negativními výsledky 2 sérologickými testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců,

d) byly po testech uvedených pod písmenem c) pouze ovce nebo kozy narozené v hospodářství, anebo ty, které přišly z hospodářství úředně prostého brucelozy nebo prostého brucelozy za podmínek uvedených v bodě 4,

e) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 2.

2. Hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelozy, které se nenachází v části území (regionu), uznané jako úředně prosté brucelozy, a do kterého po získám tohoto statusu přicházela zvířata jen za podmínek uvedených v bodě 4, si udrží nadále status hospodářství úředně prosté brucelozy, jestliže je každoročně vyšetřován s negativním výsledkem reprezentativní počet ovcí nebo koz starších 6 měsíců.

Do tohoto reprezentativního počtu zvířat pro vyšetření se zařazují

a) všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců,

b) všechna zvířata zaražená do hospodářství od předchozího testování,

c) 25 % samicích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří (pohlavně dospěla) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samicích zvířat na hospodářství (je-li v hospodářství méně než 50 těchto zvířat, musí být vyšetřena všechna).

Na části území (regionu), jež není úředně prosté brucelozy a v níž je více než 99 % hospodářství ovcí nebo koz prohlášeno za úředně prostá brucelozy, může být místo každoročního vyšetřování hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelozy prováděno vyšetření až jednou za 3 roky za předpokladu, že hospodářství ovcí nebo koz, která nejsou úředně prostá brucelózy, jsou sledována a podléhají programu ozdravování.

3. Odejmutí a pozastavení statusu hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelozy: Je-li v hospodářství ovcí nebo koz, které je úředně prosté brucelozy, jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelozy, musí Státní veterinární správa status hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelozy tomuto hospodářství odejmout, popřípadě tento status jen prozatímně pozastavit, jestliže jsou podezřelá zvířata okamžitě likvidována nebo izolována, a to do potvrzení nákazy, anebo do vyloučení tohoto podezření. Dojde-li k potvrzení nákazy, může být pozastavení zrušeno pouze za předpokladu, že všechna infikovaná zvířata nebo zvířata druhů vnímavých na brucelózu byla poražena a že všechna zvířata v hospodářství starší 6 měsíců byla s negativními výsledky podrobena 2 vyšetřením, provedeným v intervalu 3 nebo více měsíců podle pokynů krajské veterinární správy.

Nachází-li se hospodářství, uvedené v předchozím odstavci, na části území (regionu) uznané jako úředně prosté brucelozy, musí Státní veterinární správa informovat o této skutečnosti a vývoji situace Komisi a zajistit, aby

a) byla v hospodářství poražena všechna infikovaná zvířata a všechna zvířata vnímavá na brucelózu,

b) bylo provedeno epizootologické šetření a aby byla podrobena uvedenému šetření také zvířata ze stád, epizootologicky souvisejících s infikovaným stádem.

Dojde-li k potvrzení nákazy, rozhodne Komise o tom, zda pozastaví nebo odejme status úředně prostá brucelozy části území, v níž se hospodářství nachází; obnovení statusu je závislé na splnění podmínek stanovených uvedeným rozhodnutím.

4. Ovce nebo kozy mohou být zařazovány do hospodářství úředně prostého brucelozy, jestliže pocházejí z hospodářství ovcí nebo koz

a) úředně prostého brucelozy, nebo

b) prostého brucelozy a

aa) jsou požadovaným způsobem jednotlivě označeny,

bb) nebyly nikdy očkovány proti bruceloze, a pokud byly očkovány, bylo očkování provedeno více než před 2 lety (v případě zvířat samičího pohlaví starších 2 let před dosažením stáří 7 měsíců),

cc) byly v hospodářství původu izolovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře a během této izolace podrobeny s negativními výsledky 2 vyšetřením, provedeným v intervalu nejméně 6 týdnů podle pokynů krajské veterinární správy.

II. Stát nebo jeho část (region) úředně prosté brucelozy

Stát nebo jeho část (region) mohou být uznány za úředně prosté brucelozy, jestliže

a) je v něm nejméně 99,8 % hospodářství ovcí nebo koz, která dosáhla status hospodářství ovcí nebo koz úředně prosté brucelozy, anebo splňuje tyto podmínky:

aa) brucelóza ovcí nebo koz je nákazou, která podléhá povinnému hlášení již po dobu nejméně 5 let,

bb) po tutéž dobu nebyl ve státě nebo jeho části (regionu) potvrzen žádný případ brucelozy ovcí nebo koz,

cc) po dobu nejméně 3 let bylo ve státě nebo jeho části (regionu) zakázáno očkování proti bruceloze,

b) jsou v něm splněny podmínky uvedené pod písm. a) a

aa) v prvním roce po uznání státu nebo jeho části (regionu) jako brucelozy prostých potvrdila namátková vyšetření, provedená buď v hospodářství nebo na jatkách, se stupněm jistoty 99 %, že bylo infikováno méně než 0,2 % hospodářství, anebo bylo alespoň 10 % ovcí a koz starších 6 měsíců laboratorně vyšetřeno s negativními výsledky podle pokynů krajské veterinární správy,

bb) počínaje druhým rokem po uznání státu nebo jeho části (regionu) jako brucelozy prostých potvrdila namátková vyšetření, prováděná každoročně buď v hospodářství nebo na jatkách, se stupněm jistoty 95 %, že bylo infikováno méně než 0,2 % hospodářství, anebo bylo alespoň 5 % ovcí a koz starších 6 měsíců laboratorně vyšetřeno s negativními výsledky podle pokynů krajské veterinární správy,

cc) podmínky pro uznání statusu jsou nadále plněny.

 

 

III. Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelozy

1. Hospodářství ovcí nebo koz je prosté brucelozy, jestliže v něm

a) všechna zvířata vnímavá na brucelózu byla nejméně 12 měsíců prostá klinických nebo jiných příznaků brucelozy,

b) všechny nebo některé ovce nebo kozy byly očkovány očkovací látkou Rev. 1, anebo jinou očkovací látkou schválenou Komisí a registrovanou, a to před dosažením stáří 7 měsíců,

c) všechny očkované ovce a kozy starší 18 měsíců byly vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců způsobem schváleným Komisí,

d) všechny neočkované ovce a kozy starší 6 měsíců v době testování byly vyšetřeny 2 testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců způsobem schváleným Komisí,

e) byly po testech, uvedených pod písmeny c) nebo d), pouze ovce a kozy narozené v hospodářství, anebo ty, které přišly z hospodářství prostého brucelozy za podmínek uvedených v bodě 4.

2. Hospodářství ovcí nebo koz, které je prosté brucelozy, si udrží i nadále status hospodářství prosté brucelozy, jestliže je v něm každoročně vyšetřován s negativními výsledky reprezentativní počet ovcí a koz. Do tohoto reprezentativního počtu zvířat pro vyšetření se zařazují

a) všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 6 měsíců, která nebyla očkována,

b) všechna nekastrovaná samčí zvířata starší 18 měsíců, která byla očkována,

c) všechna zvířata zařazená do hospodářství od předchozího testování,

d) 25 % samicích zvířat, která dosáhla reprodukčního stáří (pohlavně dospěla) nebo jsou v laktaci, a to nejméně 50 samicích zvířat na hospodářství (je-li v hospodářství méně než 50 těchto zvířat, musí být vyšetřena všechna).

3. Odejmutí a pozastavení statusu hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelozy:

Je-li v hospodářství ovcí nebo koz prostém brucelozy jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelozy, musí být tomuto hospodářství status hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelozy odejmut, anebo jen prozatímně pozastaven, pokud jsou podezřelá zvířata okamžitě likvidována nebo izolována, a to do potvrzení nákazy, anebo do vyloučení tohoto podezření. Dojde-li k potvrzení nákazy, může být pozastavení zrušeno pouze za předpokladu, že všechna infikovaná zvířata nebo zvířata druhů vnímavých na brucelózu byla poražena a že všechna očkovaná zvířata starší 18 měsíců a všechna neočkovaná zvířata starší 6 měsíců byla podrobena s negativními výsledky 2 vyšetřením, provedeným v intervalu 3 nebo více měsíců podle pokynů krajské veterinární správy.

4. Ovce nebo kozy mohou být zařazovány do hospodářství ovcí nebo koz prostého brucelozy, jestliže pocházejí

a) z hospodářství ovcí nebo koz, které je úředně prosté nebo prosté brucelozy,

b) z jiného hospodářství, dosud neuznaného za prosté brucelozy, a

aa) jsou požadovaným způsobem jednotlivě označeny,

bb) pocházejí z hospodářství, v němž všechna zvířata náležející k druhům vnímavým na brucelózu (B. melitensis) nejevila po dobu nejméně 12 měsíců žádný klinický nebo jiný příznak brucelozy,

cc) nebyly v průběhu předchozích 2 let očkovány, byly drženy v izolaci v hospodářství původu pod dohledem úředního veterinárního lékaře a v průběhu izolace byly podrobeny s negativními výsledky 2 testům, provedeným v intervalu nejméně 6 týdnů podle pokynů krajské veterinární správy, anebo byly očkovány očkovací látkou Rev. 1 nebo jinou očkovací látkou schválenou Komisí a registrovanou, a to před dosažením stáří 7 měsíců a ne méně než 15 dnů před vstupem do hospodářství určení.

5. Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelozy může být uznáno jako hospodářství úředně prosté brucelozy po období nejméně 2 let, jestliže

a) není v něm žádné zvíře, které bylo během předchozích 2 let očkováno proti bruceloze,

b) podmínky uvedené v bodě 4 písm. b) byly po tutéž dobu trvale plněny,

c) na konci druhého roku byla všechna zvířata starší 6 měsíců laboratorně vyšetřena s negativními výsledky způsobem schváleným Komisí.