Současná péče o volně žijící živočichy, tedy i o zvěř má svoji bohatou historii. V počátcích vývoje lidské společnosti se jednalo pouze o lov. Ten má v dějinách vývoje lidstva nepopiratelný význam. V zemích s rozvinutým hospodářstvím není lov hlavní podmínkou života, ale přesto zůstává důležitým nástrojem pro usměrňování početních stavů zvěře v osídlené a intenzivně obhospodařované krajině. Z prostého lovu se v průběhu historického vývoje stala myslivost.

Myslivost je souborem činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního bohatství. Myslivost plní i hospodářskou funkci tím, že vytváří rovnováhu mezi potřebami ochrany živočišných druhů, jejich četností, a omezením nepříznivých vlivů, které některé druhy zvěře svými životními projevy způsobují.